Textilní řemesla živě a moderně


Textilní řemesla živě a moderně, to je nejen název prvního ročníku prodejní akce v Toulcově dvoře Praha Hostivař, je to i filozofie lidí, kteří se tam sejdou. V posledních letech se v Čechách, na Moravě i v sousedním Slovensku objevuje stále více nadšenců, kteří propadli kouzlu vlny a jiným vláknům živočišným i rostlinným. Nejprve to bylo takové jakési ochutnávání, mazlení se s vlnou, náplň volného času, často i účinná terapie a únik od každodenních starostí.

Sdílení zkušeností a výsledků nás sbližovalo. Vznikla komunita vlněnek, z nichž některé vlně propadly natolik, že se jí začaly věnovat i profesionálně. Ke zpracování vlny se pak logicky a rychle přidružila další řemesla, jako je pletení, tkaní nebo šití. Myslím, že to byl přirozený vývoj věci. Materiál na dosah ruky, dostupné nástroje a pomůcky nás mnohé dovedly obloukem k tomu, co se v dávné minulosti odehrávalo v každé domácnosti, totiž k textilní tvorbě.

Ručně předená příze má své kouzlo a skvěle se dokáže uplatnit i v současných moderních textiliích. Navíc je ten bonus, že jsme podpořili místní chovatele ovcí a vlna neskončila jako odpad.

Naše textilie vznikají velice fér s ohledem na životní prostředí. K vyprání nám stačí nasbíraná dešťová voda, kterou po praní beze zbytku uplatníme v zahradách jako zálivku. Odpad z rouna poslouží k udržení vody v truhlících a do podzimu se rozloží, nebo je zkompostován. Hodně z nás své příze vůbec nebarví a ponechává jim nádherné přírodní odstíny bílé, hnědé, šedé až černé. Některé z nás barví rostlinami a jiné využívají barvy na bázi kyselého prostředí, které se do vlny beze zbytku vstřebají.

K výrobě niti nebo příze a k jejímu dalšímu zpracování pak nepotřebujeme žádnou jinou energii než svou vlastní. A to je na tom to krásné, protože podle mého soudu ono to je na výsledném výrobku poznat. Když si zakoupíte šálu, která vznikla průmyslově, nepoznáte, který podnik nebo stav ji utkal. Zakoupíte-li si ale ručně tkaný výrobek od některé z nás, bude v něm spousta otisků naší práce, jedinečnost. Žádná z nás nedokáže jako stroj udělat ve všech detailech naprosto totožné výrobky, jako ta druhá. Do každého z našich výrobků zatkáváme kus sebe, svou energii, vidění světa, momentální rozpoložení, roční období a další a další okolnosti.

Když se něčemu věnujete dlouho, výrobky se hromadí a tak se čas od času objevuji na některých vybraných prodejních akcích. Jsem velice ráda, že vás nyní mohu pozvat na první ročník řemeslné akce, která je věnovaná nejen nám vlněnkám, ale i dalším tvořivým lidem, kteří se snaží oživit dávná textilní řemesla a dávají svým výrobkům současnou podobu a užití.

Přijďte nás, prosím, podpořit, podívat se, popovídat si a třeba si i něco odnést pro sebe nebo jako dárek pro své blízké.

Zároveň chci moc a moc poděkovat Evičce Vobrové z Dobroděj.cz, která pro nás zcela nezištně akci připravila a uspořádala.


Leave a Reply

Discover more from Matyldina stodola

Subscribe now to keep reading and get access to the full archive.

Continue reading