All posts tagged: přírodní barvířství

Říká se Jak na Nový rok, tak po celý rok!

Já na tohle heslo nedám dopustit. Konec roku, období kolem Vánoc nemám moc ráda. A možná chápu i proč. Snažím se mít totiž uklizeno nejen doma, ale i v duši a ve svých záležitostech. A to je dost únavné. To Nový rok je příslib splněných plánů. Ano, na některé z té spousty, co se mi honí hlavou, nedojde. Ale některé z nich určitě uskutečním. Naučila jsem se své plány nevykřikovat nahlas. Jednak se může najít někdo, kdo po nich skočí dřív a také je dřív uskuteční a mě už potom nebaví pouštět se do stejné věci. A za druhé – některé plány zase mohu klidně z hlavy vypustit nebo přesunout na jindy, aniž bych měla výčitky, že jsem něco nesplnila. Místo dlouhého mudrování raději jdu a kousíček z těch plánů udělám. Ohledně Nového roku jsem také drobátko pověrčivá. Tak se, v duchu toho hesla, snažím mít doma jakýs takýs pořádek, aby jako bylo uklizeno po celý rok, a hned se pouštím do toho, co bych určitě příští rok dělat chtěla. Takže na Nový rok se …

Hotovo, dokončeno

Na koberci byl uvázaný poslední uzlík, proběhly nutné úpravy a já si teď mohu zpětně zrekapitulovat, co mi tento náročný projekt ukázal a jaké nové zkušenosti přinesl. Jsou okolnosti, které člověk dopředu předpokládá a snaží se je vyřešit předem. A jsou okolnosti, které překvapí a potrápí během práce. Mě asi nejvíce trápilo, že celou spodní vrstvu přeložené tkaniny nevidím, tedy tkám poslepu. Sice jsem si občas zalezla pod stav nebo použila zrcátko, ale jak se později ukázalo, nestačilo to. Naštěstí to byly chyby, které se po sejmutí koberce ze stavu daly napravit. Nejvíce času mi ale sebrala náprava nebo regulace v místě přeložení. Ačkoliv jsem se velice snažila o pravidelnost okraje, koberec je přece jen hodně silná vrstva a vnější přeložení se muselo nějak projevit. Tenhle nedostatek sice šel napravit, ale stál mě více času než samotné tkaní. Navíc jsem to musela provést v dost nepříjemné pozici, kdy jsem lezla po kolenou po koberci ve shrbené poloze, což bylo dost únavné. Nevím, jestli ještě někdy budu mít chuť do něčeho takového jít. Budu-li si moci …

Louka plná barev

Chodíme často na procházky. Jdeme buď malý okruh po hrázi a lesem nazpátek, nebo velký okruh po hrázi a loukou nazpátek.  Krok má rád oba okruhy. Já také. Pokaždé si přinesu tašku nějakého barvícího materiálu. Téměř v každé roční době lze něco nalézt. Ale pozdní jaro a začátek léta ještě před senosečí je vůbec to nejbohatší a taky nejkrásnější období. Miluji vycházky kolem louky. Tolik barev a překrásných rostlin, jaké nabízí, nemohu vidět v žádné zahradě ani parku. Tu jsou velké růžové plochy hvozdíčků, tu se nad nimi kývají rozkvétající třezalky a támhle je celý obrovský záhon slézu, který se tu z ničeho nic rozsemenil. Vedle se ve větru vlní rozličné květy trav, které mají barvy od světle zelené protknuté žlutým pylem po tmavě vínovou. Vypadá to jako zelené moře, jehož pěnu tvoří jemné bílé kvítky svízele. Tahle louka je rok od roku krásnější. Dříve to bývalo pole na kterém zřejmě nic moc nerostlo. Snažili se ho zkrotit meliorací, hnojivy, postřiky. Nakonec to vzdali. Po krátkém období ničeho sem přišly krávy. Pole se stalo pastvinou. …

Matyldiny špalíčky

Máme ostříháno. Při každé další střiži mám méně a méně materiálu. Je to způsobeno tím, že už při stříhání třídím a vyhazuji, co určitě nebudu dál zpracovávat. Dokážu odhadnout, kolik mě to asi bude stát času a energie. V podstatě si nechávám vlnu z plece a boků. Nejhorší část je samozřejmě za krkem, ta jde okamžitě po odstřižení pryč, opatrně, aby neznečistila zbytek. Vlnu ze hřbetu a od zadku si ponechám jen tehdy, je-li neponičená. Poslední roky, co zvěřinec na noc nezavíráme (dělali jsme to snad jen první dva roky), si ovečky zvykly spát celoročně venku. Dovnitř jdou jen tehdy, když se to opravdu nedá vydržet, při nějaké průtrži mračen apod. Valaškám to svědčí. Jejich vlna je jemnější a bělostnější. Taky paradoxně čistší. Když pominu prach, který snadno vyperu, nebo ho odplaví déšť, jsou valašky zakrmené jen za krkem. Horší je to s merinkou Matyldou. Nechce „trhat partu“, drží se stále stáda i tehdy, kdy pro ni povětrnostní podmínky nejsou vůbec vhodné. Vlhké studené počasí způsobí, že nasákne jak houba. Povrch jejího rouna je spečený …

První letošní kurz barvení

Normálně když barvím, většinou mám v hrnci dvě, tři barvičky a dost. Barvení má svůj proces, který u mě trvá do druhého dne. Tentokrát to ale byla barevná smršť. Se svou žačkou jsme zkrátily proces každé barvy na několik hodin. Hrnec střídal hrnec a všechno probíhalo hladce i proto, že má žačka byla perfektně připravená, vybavená přadýnky vlastnoručně spředené příze vlny různých plemen i česanci. Bylo zajímavé pozorovat, jak který materiál barvu přijímá. Sušit nám pomáhal vítr. Když jsme si společně plánovaly náplň kurzu, byly tu menší obavy z toho, jestli už vůbec něco poroste. Rychlé jaro ale připravilo spoustu možností. Stačila malá vycházka v podvečer. Vypadaly jsme v den filipojakubské noci trochu čarodějně s náručí různých klacíků a bylin. Možná i kvůli té noci se nám tak vedlo. Mám radost, že paleta barev z vlastních zdrojů byla nakonec docela pestrá, i když jsme ji doplnily kupovanou mořenou kvůli oblíbené červené barvě. Po čase jsem se také vrátila ke zkouškám barvení bavlny. Ta má své vlastní postupy, ale na ty nebyl čas. Vzorky se koupaly …