All posts tagged: Tkaní

Ručně tkané utěrky

„Do toho bych se nikdy neutírala! Je to škoda používat na nádobí! Zničily by se! Použila bych je spíš jako dečku nebo prostírání!“… takové a další podobné věty slýchám ve vztahu k ručně tkaným ručníkům nebo utěrkám. Kdybych se na věc dívala před časem, bez osobních zkušeností, určitě bych souhlasila. Ručně tkaný výrobek není levný a utírat si do něj ruce nebo ho používat v kuchyni s veškerou zátěží by byla představa hrozné škody. Ale jaká je to vlastně škoda? Koupím-li si drahý vlněný koberec, položím luxusní podlahu, pak po tom všem šlapu, nelétám vzduchem. Koupím-li si drahou sedací soupravu, nezakryji ji igelitem, používám ji. Jakoukoliv jinou věc, do které investuji větší peníze, používám. Vím, že mi bude dobře a déle sloužit než levný výrobek. Proto jsem investovala peníze. Stejné je to s utěrkami. První, na co se zákazník dívá, je vzhled výrobku. A hned potom se podívá na cenu. Možná až na třetím místě řeší, z čeho je výrobek zhotoven a kdo ho vyrobil. Cena se ale  odvíjí právě od tohoto třetího hlediska. Země …

Beránčí vlnky

Přišel k nám z nedalekých Novohradských hor z prostředí, kdy lišky dávají dobrou noc a z kopců, kde se ovečky pasou, jsou nádherné výhledy na nedaleký klášter. Měl volnost, kam až mu ohradník dovolil. Musel se vyrovnat s rozmary počasí, pásl se na místních bylinách. To vše se projevilo na jeho kožíšku. Mojmír (jak jsme ho nakonec pojmenovali, protože do Bivoje má hodně daleko a prostě ho nemůže nahradit), má vlnu totálně odlišnou od všech našich ovcí i beránků. Znovu se mi potvrdilo, že na kvalitu má vliv prostředí i čím se ovce živí, nejen stáří. Mojmír je mladík, přesto měl ze všech na podzim ostříhaných zvířat nejhrubší vlnu. Ale také nejčistší. Jeho vlna má vysoký lesk, mírně zažloutlé zbarvení a k mé velké radosti vypraná a vyčesaná byla velice rychle. Využila jsem babí léto, obyčejnou odraženou vodu ze studně, starou ždímačku, která je k nezaplacení (jinak vlna schne nejméně týden), a česačka zdolala Mojmírův kožíšek během dvou odpolední. Vlna byla poměrně krátká, Mojmír byl zřejmě ostříhaný i na jaře. Převažovaly hrubé pesíky, podsady bylo …

Náhodné vzorování

Potřeba ztenčit zásoby přízí mě přivedla k dalšímu projektu. Velký stav je obsazený, vrátila jsem se ke starému dobrému ashford stavu. Pořád jsem ještě v zajetí Huck lace. V hlavě mi uzrál tříbarevný vzor, jakési proplétání. Jenže co je v hlavě nemusí ještě přejít do reality. To, co jsem si představovala, by zřejmě potřebovalo tenčí materiál a rozhodně hustší osnovu. Tak snad příště. Protože teď mi na stavu vzniká něco naprosto odlišného, než bylo původně v plánu. A mně se to docela líbí, tak proč to měnit?

Vzorování ve dvojité tkanině

Pod pojmem dvojitá tkanina nebo dvojité tkaní (v angličtině double weaving) se skrývá mnoho variant a druhů tkanin. Můžeme na jedné osnově tkát ve dvou vrstvách nezávislých na sobě. Tyto dvě vrstvy mohou být dále různým způsobem propojeny, ať už po straně, po obou stranách, nebo někde jinde v ploše tkaniny. A právě v tomto případě se můžeme pořádně vyřádit a vzorovat si podle své fantazie. Jakýkoliv vzor, který lze zakreslit do čtvercové sítě, můžeme také vytkat ve dvojité tkanině. A nepotřebujeme k tomu příliš velké vybavení. Stačí čtyři listy a pomocná tyčka ke zvedání osnovy v určitých místech. Protože náš trh ještě nenabízí originální pomůcky, pomohla jsem si dřevěnou jehlicí na pletení. I když to vypadá složitě a zdá se, že budete muset pořád počítat nitě, není tomu tak. Je to sice technika náročná na čas, ale pořád to bude rychlejší, než kdybyste vzor vyšívali třeba křížkovou technikou. Navíc jako bonus je kouzelné to, že obrázek je vytkaný po obou stranách současně. Rub je stejně čistý jako líc, pouze jsou převrácené barvy. A tkanina …

Obrázky z kurzu – Huck lace

Byla jsem připravená na dvoudenní kurz, ale moje studentka byla velmi šikovná, chápavá a rychlá, a tak jsme vzorník společně zvládly za den a půl. Ale ve vyšetřeném čase jsme rozhodně nezahálely. Zbyl čas na další činnosti. V Matyldině stodole je pořád co dělat. Prostě když se sejdou dvě naprosto stejně založené osůbky, tak je za a) stále o čem rozprávět, Za b) stále co dělat a za c) se zjistí, že stanoveného času je vlastně nakonec velmi málo. Pro mě to byla příjemná zkušenost. Ověřila jsem si své přesvědčení, že pokud můj student bude rozumět alespoň plátnu, bude vědět něco o základních návodech jako je hladký nebo lomený návod, pak není problém tento druh ažurového tkaní naučit v krátké době nejenom tkát, ale také mu rozumět. Cíl byl splněn. Během práce na vzorníku se má studentka naučila chápat princip tak, že si na závěr byla schopná navrhnout svůj vlastní motiv a ten si také utkat. Vzhledem k rychlosti tkaní jsme si také stihly vyzkoušet dva typy ukončení tkaniny a následné dokončení praním. To je …