Už poněkolikáté se v zahradě Matyldiny stodoly sešla skvělá sestava lidí, kteří chtěli projít celým procesem zpracování vlny od surového rouna po finální výrobek. Kurz už se pomalu stává tradicí, obsah je vždy stejný, ale během procesu si každého z účastníků vlna přitáhne svým zvláštním způsobem, vede ho, přináší nápady i noční vnuknutí. Výsledky týdenního maratonu jsou pak u každé z účastnic naprosto jiné, originální a osobité. Tak tomu bylo v minulých letech a ani letošní kurz nebyl výjimkou. Vždy mě to fascinuje. Úplní začátečníci přistupují k vlně jako novému nezvyklému materiálu s úctou a respektem nebo i trochu s obavou. Vlna si je ale získává svou krásou hned, jakmile se vyloupne z nevalně vonící, uválené a smetím zašpiněné hmoty krásný bělounký materiál. Stejně tak působí kolovrátek nebo vřetánko. Dokud začínající přadlenka nepochopí, že se s těmito staletími prověřenými dokonalými nástroji musí sžít, respektovat je a tak trochu si je zkrotit, ty si budou dělat, co chtějí, vyvádět a trojčit, krást nit nebo ji odmítat, trhat, cuchat … Teprve když se zhluboka nadechnete a zklidníte …