All posts filed under: Uncategorized

Týden s vlnou

To se tak u mě sešly tři přadlenky, které toho už hodně uměly, s přáním a pevnou vůlí posunout se zase o kousek dál. Velkou nohu, široký palec nebo pysk u nich nehledejme. Jedna z nich měla vysportované tělo, to i od toho, jaké krásné vlněné věcičky uměla uplstit (a to je pořádná dřina!). Druhá měla dobrý zrak a velkou trpělivost, to proto, jaké tenoučké nitky umí spřádat. A ta třetí umí tkát látky s perfektní precizností, řekla bych skoro pavoučí prsty že měla. Řeklo by se, že je už není co učit, ale vždy se něco najde. Náplní kurzu byly pokročilé techniky předení, učili jsme se rozeznávat kvality surové vlny z různých plemen a jak ji potom zpracovávat za různým účelem. Přírodní barvířství si přitáhne každou dušičku a okouzlí překvapivým procesem přechodu barev z rostlin do vláken vlny. A nakonec tkaní – jednoduchý stav musí zvládnout každý a šála se bude v zimě hodit. Setkání s lidmi naladěnými na stejnou vlnu je vždy obohacující. Je to i pro mě velká škola a já se …

Prázdniny jsou tu…

… a s nimi spousta času, který mohu trávit po svém. Tradičně je už po několikáté zahajuji se skvělou partou a milou lektorkou Milevou v Domě gobelínů v Jindřichově Hradci. Teprve tímto víkendem ze mě spadnou všechny starosti a stres. Pokrok v tkaní je vždy jen malý. No nejdříve se musíme pozdravit, porozprávět, co je nového. Potom se pochlubíme svým pokrokem. Některé, které na to našly čas. Je to povzbuzení k další práci a přemýšlení o práci budoucí, protože se samozřejmě vzájemně velice ovlivňujeme a hecujeme. Už jenom pro to stojí za ten čas se alespoň dvakrát do roka sejít. Rady zkušené učitelky jsou zapotřebí vždy. Žádná z nás toho neutkala tolik, jako ona. Někdy i malý detail, špatně zvolená barva ovlivní výsledek. Párání k tomu patří. Tak se pomaloučku protkáváme k výsledku, spokojené i nespokojené, to když kriticky nahlížíme na to, co jsme měly v hlavě jinak než se ve skutečnosti objevilo na rámu. Patří to k věci. Tkaní tapiserií je hodně náročné. Každá to máme jinak a to je také moc pěkné. Některá …

Beránčí vlnky

Přišel k nám z nedalekých Novohradských hor z prostředí, kdy lišky dávají dobrou noc a z kopců, kde se ovečky pasou, jsou nádherné výhledy na nedaleký klášter. Měl volnost, kam až mu ohradník dovolil. Musel se vyrovnat s rozmary počasí, pásl se na místních bylinách. To vše se projevilo na jeho kožíšku. Mojmír (jak jsme ho nakonec pojmenovali, protože do Bivoje má hodně daleko a prostě ho nemůže nahradit), má vlnu totálně odlišnou od všech našich ovcí i beránků. Znovu se mi potvrdilo, že na kvalitu má vliv prostředí i čím se ovce živí, nejen stáří. Mojmír je mladík, přesto měl ze všech na podzim ostříhaných zvířat nejhrubší vlnu. Ale také nejčistší. Jeho vlna má vysoký lesk, mírně zažloutlé zbarvení a k mé velké radosti vypraná a vyčesaná byla velice rychle. Využila jsem babí léto, obyčejnou odraženou vodu ze studně, starou ždímačku, která je k nezaplacení (jinak vlna schne nejméně týden), a česačka zdolala Mojmírův kožíšek během dvou odpolední. Vlna byla poměrně krátká, Mojmír byl zřejmě ostříhaný i na jaře. Převažovaly hrubé pesíky, podsady bylo …

V barvě bobulí

Jeden z mých dlouhodobých projektů. Představuje dvě, tři sezóny sklizně plodů aronie a bezinek, následné barvení, česání a spředení do příze dvojnitky. Něco bylo spředeno na kolovrátku, něco na vřetánku. Vlnu jsem získala od okolních majitelů. Nebyla to žádná sláva, co se týče čistoty. Většinou bývá hodně zakrmená a to znamená každý chomáček vlny pěkně ručně rozvolnit, aby co nejvíce špíny vypadalo. Další se uvolní česáním a zbytek při předení. Přadýnka přibývala pomalu jedno za druhým bez jakéhokoliv plánu co s nimi. Ale jakmile se poskládala vedle sebe, popadla mě chuť vzít do ruky háček a zkusit něco klasického, háčkovaného. Třeba teplý přehoz, který bude zdobit i hřát. Jak bude velký? To záleží na tom, kolik mi zahrada i okolní příroda nabídne dalších sklizní.