První jarní kurzy v Matyldině stodole proběhly. Každý takový kurz je pro mě malý svátek. Mám to ráda, je to vždy příjemné setkání s lidmi podobného ne-li stejného smýšlení, nadšenými pro poznávání nového. Každý učitel vám potvrdí, že učit někoho, kdo je namotivován a chce se učit, je velká radost.
Každý můj kurz zahrnuje několikadenní přípravu. I když je to kurz, který se opakuje, stejně znovu promýšlím jeho strukturu, obsah a časovou náročnost, připravuji osnovu a pracovní i učební materiály, aby pak vše v krátkém čase kurzu probíhalo hladce. Opírám se přitom o předchozí zkušenosti. Úplně na jedničku se to však naplánovat nedá, jsou to kurzy individuální a z názvu vyplývá, že pak musím být pružná a rychle se přiblížit schopnostem a potřebám každého účastníka. A už během každého jednotlivého kurzu se mi honí v hlavě myšlenky, jak to udělat příště, čím kurz doplnit, co vypustit a čeho se vyvarovat. Připomínky mých studentů jsou pro mě velmi cenné a také zkušenosti z dlouhých let učení malých dětí na základní škole se mi tu více než hodí.
Kurz vzorování ve dvojité tkanině je atraktivní lákadlo. Troufám si ale říct, že málokterý zájemce si dopředu umí představit, jak náročné to bude. Tak jenom pro představu, co se musí během dvou dnů (16 hodin výuky) zvládnout.
1.den:
Osnova – osnovu vám ráda připravím předem, ale je lepší si tím procesem projít, protože osnova je zde dvojnásobná, má svá pravidla pro přípravu, je potřeba předem zvážit více věcí, abyste pak nebyli nepříjemně zaskočeni v polovině navlékání. Například počty jsou tu dvojnásobné, tím pádem i dvojnásobná potřeba nitěnek na každém listu. A jsou tu další technické záležitosti a záludnosti, na které je třeba myslet a kterými vás provedu, když do kurzu zahrneme i přípravu osnovy. Zaberete to polovinu dne.
Tkaní – uvědomit si, kdy mám co pozvednout a jakým člunkem házet (používají se vždy dva), chvíli trvá a je to nezbytný úvod, bez kterého se nemůžeme pustit do té atraktivnější části kurzu. Učíme se tkát dvě oddělené vrstvy, přeloženou tkaninu, tkaní roury – tubusu, vzájemné propojování vrstev po celé šířce, prošívání a ažury v horní vrstvě. Příprava osnovy a úvod do tajů dvojité tkaniny tak zabere celý první den. I když bych si přála, aby to bylo jinak a na vzorování nám zbylo více času, nejde to urychlit.
2.den:
Na začátku dne je potřeba si znovu ujasnit, jak tkaní dvojích vrstev funguje. Půl dne je pak věnováno prošívané tkanině (quilting nebo piqué). Nic se nešije, jak by nás název mohl navádět. Prošívá se vytažením některých námi určených nití ze spodní vrstvy do té horní na krátký okamžik dvou řad a pak je zase vrátíme zpět. Tkanina je půvabná i tím, že si ji rovnou prokládáme vycpávkou z objemné měkké příze, a tak je vlastně trojitá.
Po obědě si to musíme v hlavě totálně přepnout, protože přichází na řadu to, podle čeho jsem si kurz nazvala, vzorování ve dvojité tkanině. Do horní vrstvy tkaniny už nebudeme vytahovat pouze jednotlivé nitě, ale celé skupiny a s pomocí těchto skupin si pak můžeme vytkat jakýkoliv vzor, který jsme si připravili ve čtvercové síti. Může to být například křížková výšivka, vzor pro pletení nebo náš vlastní návrh. Vzor se nabírá pomocí jehlice nebo zvedacího dřívka se zašpičatělým koncem. Více než ve všech předchozích částech kurzu se tady musí myslet na to, jakou barvou budu v jaké řadě tkát a jaké listy si k tomu pozvedám.
Jak vidíte, program je nabitý, vyžaduje soustředění a čistou hlavu, zvláště druhý den. Vše se dá zvládnout ve dvou dnech, ale jen s tím, že si utkáte malý vzorník a doma si pak opět sednete ke stavu a dáte tomu čas, abyste si nabyté vědomosti proměnili v dovednost. Technika se totiž rychle zapomíná. I z tohoto důvodu jsem pro své studenty připravila skripta Vzorování ve dvojité tkanině, ve kterých jsou postupy celého kurzu od přípravy po konec podrobně popsané. Studenti je mají v rámci kurzu zdarma a mohou si pak doma techniku oživit tímto způsobem. Nebráním se ani tomu, že kurz může být třídenní s tím, že třetí den si studenti budou procvičovat vazby u předchozího dne. Jakmile dostanete vhled a získáte jistotu, zjistíte, že je to všechno vlastně jednoduché a prosté, vždyť tkáte jenom plátno.
Ráda bych se ještě zmínila o tkalcovských stavech, na kterých se tato technika lépe či hůře tká. Samozřejmě se opírám pouze o zkušenostmi se stavy, které mám. Potřebujete čtyřlistý stav. Osmilistý není překážka, jen navlékáte pouze čtyři listy. Stolní stavy se mi zdají vhodnější, protože při nabírání vzoru nemusíte dlouho držet sešlápnuté šlapadlo. Ashford stolní je pro tuto práci jako dělaný. Louët Erica to zvládne, ale bohužel se otvírá příliš malý prošlup, musí se celou dobu dávat pozor na to, abychom nezachytili nepatřičnou nit z jiné vrstvy. Louët Jane to zvládne stejně dobře jako Ashford stolní. Podlahové stavy mají výhodu velkého prošlupu, ale jak už jsem se zmínila, koho bolí nohy, bude mu nepříjemné dlouhé sešlápnutí při nabírání vzoru, mně to například dost vadí u Davida, kde při sešlápnutí natahujete pružiny a musí se použít síla.
A ještě zmíním další možnost – někdy si studenti přivezou na kurz vlastní stolní stav. Společně natáhneme osnovu, tentokrát delší, než bychom natahovali pro vzorník, a student si pak může pokračovat doma. Musíte ale počítat s tím, že technika je zdlouhavá a stav pak máte na dlouho obsazený jedním typem vazby.
Obrázky z letošních kurzů vzorování ve dvojité tkanině:
