Ať se nacházím kdekoliv, na různých místech, která by si člověk s textilem ani nespojoval, mám už nějak vycvičený zrak pro objevování zajímavostí kolem textilu. Vlastně to ani není těžké, vždyť člověk se musí do něčeho obléct odedávna a být oblečen mezi jeho potřeby hned po naplněném žaludku jistě patří.
Monticello je panské sídlo, které navrhl a nechal pro svou rodinu postavit 3. americký prezident Thomas Jefferson. Navštívili jsme ho jako slavnou památku zapsanou na seznamu UNESCO. Teď na jaře to měla být podívaná hlavně kvůli krásně rozkvetlé zahradě a okolní přírodě. A podívaná to byla.
To, že jsem tam narazila také na zajímavosti kolem výroby textilu, to byl bonus navíc.
Přenesme se teď na počátek 19. století. Obyvatelé Monticella byli soběstační v mnoha oblastech a textil k nim patřil. Na práci měli své otroky. Pro výrobu látek pěstovali len a konopí, chovali ovce pro vlnu a také nakupovali bavlnu. Vše se zpracovávalo ručně, což jak víme je velmi zdlouhavý proces. Otrokyně např. česaly materiál během hlídání dětí. T. Jefferson zakoupil česací stroj, ale ukázalo se, že je obtížné ho dát do provozu. Tak zřejmě převážně zůstalo u ručního česání.
Načesaný materiál se pak spřádal ručně na velkých kolovratech zvaných „walking wheel“ (o tomto kolovratu jsem psala v příspěvku o typech kolovratů). Chodící kolovrat proto, že se u něj stálo a přadlena při stáčení nitě couvala dozadu a při navíjení stočené nitě se vracela zpět dopředu. Asi se dost nachodila, než upředla na košili, ale dnešní přadleny se zase docela dost našlapou. Tak nevím, co je lepší. V sídle prý měli čtyři takové kolovraty.
19. století je stoletím vynálezů. Průmyslová revoluce přinesla pokrok zejména v textilní oblasti. Kolovraty nahradil vynález, kterému se říkalo „spinning jenny“. Bylo to zařízení, které se ještě stále obsluhovalo ručně, také se u něj chodilo tam a zpět, ale narozdíl od kolovratu jenny uměla příst 24 cívek současně. Jefferson nechal zaškolit pro tuto práci mladé otrokyně a nejprve zakoupil jeden stroj pro spřádání bavlny, později další dva pro vlnu. Na to jak to fungovalo se můžete podívat ve videu v odkaze dole přímo z Monticella, kde vám ukážou repliku tohoto spřádacího stroje.
Pro tkaní látek zakoupil Jefferson stavy s létajícím člunkem a tak byl celý proces textilní výroby v Monticellu mechanizovaný. Ženy prý utkaly každá čtyři yardy látky denně, což je přibližně 3,6 metrů.
Informace jsem načerpala přímo v Monticellu z informačních tabulí a něco mi prozradila i Wikipedie.
Spinning Jenny v Monticellu: https://youtu.be/6CfhB9m_BJg?si=FRqJTKieUKAx7ZpH