Byli jsme tam už potřetí. Zažila jsem jako účastník úplně první ročník, byla jsem i na druhém a po roční odmlce letos znovu. Nikdy to není nuda, vždy je tam na co se dívat a co obdivovat. Sjíždí se tam lidé se společným zájmem a nadšením pro zážitkovou archeologii. Pravěká kupecká osada, taková byla původní ústřední myšlenka. Ta trvá, ale klidně tu můžete vidět i řemeslníky středověké. Každý z nich je mistrem ve svém oboru. Obdivovala jsem práci s kovem, hrnčíře, brašnáře nebo pravěké lovce, kteří dokázali využít každou část úlovku ke zhotovení potřebných věcí. Nádoba a lžíce vyrobené z rohu byly umělecké dílo. Úplně k nepochopení pro mě byla výroba kroužkové zbroje. Že je z mnoha pospojovaných kroužků jsem věděla. Ale že každý samojediný kroužek je opatřený na spoji miniaturním nýtkem, který musel projít miniaturními dírečkami, to mi rozum nebral. Zvlášť když ruce výrobce byly jako tlapy medvěda.

Historické kostýmy bylo možné potkat na každém kroku
Moje srdeční záležitost jsou ale textilní řemesla. S barvířkami bych si mohla povídat celé hodiny i obdivovat nové odstíny barev, které poskytly známé rostliny. Tkaly se tkanice na karetkách i na destičkách, šily se historické oděvy. Vyvrcholením toho všeho pak byla přehlídka kostýmů zhotovených podle historických pramenů.

Přivezli jsme spoustu přadýnek a klubek barvených přírodními barvivy
Matyldina stodola byla trochu stranou hlavního dění. V našich šatech bychom úplně nezapadli. Řemeslem ale určitě ano. Předváděli jsme česání vlny, ukazovali různé způsoby předení i další využití ručně zpracované příze barvené přírodními barvivy.

Diskuze probíhaly stále
Zájem byl jako vždy velký. Po překonání počátečního ostychu si lidé rádi popovídají o tradičních řemeslech. Někteří si přišli také pro radu jak na vlnu a vlněné výrobky. S jinými jsme se potkali opakovaně a to bylo milé.

Popovídala jsem si i se známou osobností. Bylo to překvapivé, když se zjevila v našem stánku.
Přípravy na takovou akci jsou náročné. Trvá to týden nebo dva, než si všechno připravím. A potom zase dalších pár dnů, než všechno opět uložím zpět. Ale určitě to stojí za tu námahu. Nic totiž nemůže nahradit přímé setkání a rozmlouvání se zájemci o mou práci. To je ta nejlepší zpětná vazba i povzbuzení k další tvorbě.

Přadlenčiny nové botky si pěkně zašlapaly
Kdybyste se chtěli o akci dovědět více a třeba ji i napřesrok navštívit, tady jsou odkazy:
To bych si moc přála zažít pravěk i středověk mám moc ráda a vlna ta mne pořád láká. Hezky den Radana
To se mi líbíTo se mi líbí
thank you for visiting my blog. I love your pictures and am happy I can read in English.
To se mi líbíTo se mi líbí