All posts tagged: tradice

Není vlna jako vlna – původní valaška

Už jsem se mnohokrát vyznala, jak moc miluji přírodní surovou, komerčně nezpracovanou vlnu. Naučila mě všechno, co o tomto skvělém přírodním materiálu vím. Nejvíc jsem se samozřejmě naučila na vlně z vlastních oveček – původních valašek. Bývaly doby, kdy lidé nevěděli nic o ovcích s jemnou vlnou typu merino. Přesto se odívali do vlněných ošacení. Možná měli hroší kůži, napadne mnohého zhýčkaného dnešními materiály. Já si však myslím, že uměli vlnu původních plemen dobře zpracovat. Využít ji pro různé účely, při kterých se zcela uplatní všechny skvělé vlastnosti tohoto materiálu. Valašky chováme už sedm let (tady to začalo). Od začátku je stříháme dvakrát ročně, jejich vlna totiž přirůstá rychle a pro ovce je myslím pohodlnější nenosit přes zimu na hřbetě takovou váhu. Zjara, když se rodí jehňata, je opět lepší, když má ovce kratší vlnu. Za prvé kvůli čistotě a za druhé – jehňátka se snáze dostanou k vemínku přes kratší vlnu než přes dlouhé licousy. Nemůžu si tedy stěžovat na nedostatek materiálu, dvakrát ročně mám vlnu z dospělých ovcí a jedenkrát za rok z …

Tradice

Dvakrát do roka si udělám čas, vyhradím si celý víkend a ujedu rodině do Jindřichova Hradce. V mém krásném rodném městě stojí dům. Dům gobelínů se mu říká. Přesnější by asi bylo Dům tapisérií, ale už se stalo, jméno dostal a laikovi je stejně rozdíl mezi těmito dvěma pojmy nejasný. Od přízemí až po půdní prostory připomíná tenhle dům velkou a krásnou tradici, kterou budovali desítky let umělci i šikovné ruce místních tkadlen. Když jsem byla malá, tkalcovská i restaurátorská dílna fungovaly. Chvíli jsem snila o tom, že tkaní tapisérií by mohlo být moje budoucí povolání. Osud mě ale zavedl jinam. Nevadí. Po letech se mi naskytla příležitost učit se tomuto krásnému umění od učitelky, pro kterou byly tapisérie celý život. Vážím si těchto setkání, poslouchám její vzpomínky a vyprávění, hltám zkušenosti i rady. A připadám si pořád jako velký Neumětel z Neumětel. Nejde ani tak o výsledek, že bych si chtěla tapisériemi ověsit zeď. Jde o proces samotný, o setkání s milými lidmi, o příjemné prostředí a strávený víkend. A tak se těším na …

Všechno z vlny

Mnozí lidé, se kterými jsem měla možnost mluvit o vlně, k ní přistupují s averzí. Mají zafixováno, že vlněné výrobky škrábou, koušou, způsobují alergie, špatně se udržují, … Já vlnu jako všestranně využitelný materiál prostě miluji. A je mi líto, když se na ni lidé dívají skrz prsty. Je mi také velice líto, že celá staletí tento materiál věrně člověku sloužil a teprve poslední dvě století z něho lidská společnost udělala odpad. Naštěstí se to, mám takový pocit, malounko obrací. A tak bych k tomu také chtěla přispět a posílit tento vývoj. O vlně a jejích skvělých vlastnostech už toho bylo napsáno dost. Nechci opakovat cizí slova. Chci se vyznat, jak to cítím já. Co mě tedy na vlně učarovalo? Vlna je dar! Dar, který nám matka příroda poskytuje pouze za to, že se postaráme o ovečky. Nebo jiná chlupatá stvoření. Selský rozum mi velí takové dary neodmítat, neplýtvat jimi ani neopovrhovat. Proč mám např. nosit svetr, který byl vyroben z chemického vlákna někde na druhém konci planety a pak ke mně putoval velkou dálku, …

Krumbenowe

Byli jsme tam už potřetí. Zažila jsem jako účastník úplně první ročník, byla jsem i na druhém a po roční odmlce letos znovu. Nikdy to není nuda, vždy je tam na co se dívat a co obdivovat. Sjíždí se tam lidé se společným zájmem a nadšením pro zážitkovou archeologii. Pravěká kupecká osada, taková byla původní ústřední myšlenka. Ta trvá, ale klidně tu můžete vidět i řemeslníky středověké. Každý z nich je mistrem ve svém oboru. Obdivovala jsem práci s kovem, hrnčíře, brašnáře nebo pravěké lovce, kteří dokázali využít každou část úlovku ke zhotovení potřebných věcí. Nádoba a lžíce vyrobené z rohu byly umělecké dílo. Úplně k nepochopení pro mě byla výroba kroužkové zbroje. Že je z mnoha pospojovaných kroužků jsem věděla. Ale že každý samojediný kroužek je opatřený na spoji miniaturním nýtkem, který musel projít miniaturními dírečkami, to mi rozum nebral. Zvlášť když ruce výrobce byly jako tlapy medvěda. Moje srdeční záležitost jsou ale textilní řemesla. S barvířkami bych si mohla povídat celé hodiny i obdivovat nové odstíny barev, které poskytly známé rostliny. Tkaly se …

Na návštěvě u Lenky Limové

V kategorii na návštěvě se chceme věnovat krásným a jinak pozoruhodným místům, které jsme měly možnost navštívit. Na první inspirativní návštěvu vás chci vzít k úžasně kreativní paní, jejíž bydlení vypovídá nejen o dobrém vkusu, ale také o pevném vztahu k českým tradicím a řemeslům. Lenka Limová se věnuje především ručnímu tkaní a předení příze, k jejím oblíbeným aktivitám však patří i plstění nebo paličkování či krosienky. Využívá i velmi zajímavé materiály. Měla jsem to štěstí si prohlédnout její tvorbu na vlastní oči a budu navždy vzpomínat na nádherné večerní šaty s výšivkou z rybích šupinek! Takovou krásu fotografie nezachytí. Návštěva byla neskutečně krásná a inspirativní. Doufám, že fotografie něco z toho zprostředkovaly. Pokud by jste chtěli Lenku Limovou kontaktovat, zavítejte na její webové stránky: http://limova-tvorba.webnode.cz/