Byli jsme tam už potřetí. Zažila jsem jako účastník úplně první ročník, byla jsem i na druhém a po roční odmlce letos znovu. Nikdy to není nuda, vždy je tam na co se dívat a co obdivovat. Sjíždí se tam lidé se společným zájmem a nadšením pro zážitkovou archeologii. Pravěká kupecká osada, taková byla původní ústřední myšlenka. Ta trvá, ale klidně tu můžete vidět i řemeslníky středověké. Každý z nich je mistrem ve svém oboru. Obdivovala jsem práci s kovem, hrnčíře, brašnáře nebo pravěké lovce, kteří dokázali využít každou část úlovku ke zhotovení potřebných věcí. Nádoba a lžíce vyrobené z rohu byly umělecké dílo. Úplně k nepochopení pro mě byla výroba kroužkové zbroje. Že je z mnoha pospojovaných kroužků jsem věděla. Ale že každý samojediný kroužek je opatřený na spoji miniaturním nýtkem, který musel projít miniaturními dírečkami, to mi rozum nebral. Zvlášť když ruce výrobce byly jako tlapy medvěda. Moje srdeční záležitost jsou ale textilní řemesla. S barvířkami bych si mohla povídat celé hodiny i obdivovat nové odstíny barev, které poskytly známé rostliny. Tkaly se …