All posts tagged: indigo

Jaro hýří barvami

Zapršelo. Tentokrát celkem vydatně. Pro mě to znamená příslib rostlin, jejich květů, svěžích listů a budoucích plodů. Mnoho možností k získání jemných tónů barev přírody. Nyní se probírám zásobami barevných roun z minulé sezóny, vzpomínám, kde jsem kterou bylinku objevila a jaká barevná překvapení v sobě ukrývala. Často je to velká alchymie. Jdete na jistotu pro určitou barvu, ale ejhle – objeví se jiný, překvapivý odstín. Není to zklamání. Je to hra, která mě moc baví. Legrační na celém procesu je, že podle zdání nezúčastněného pozorovatele vytahuji z hrnce téměř stejné barvy. Já ale vím, že stejné nejsou. Že kdybych si chtěla nabarvit půl kila příze od jedné barvy, půjde mi to jen stěží, protože i z jednoho hrnce vytahuji přadýnka nebo rouna, která nemají jednolitý barevný odstín. Ale v tom, podle mého, spočívá krása přírodního barvířství. Také v tom, jak barvy v materiálu dále pracují. Některé pomalu prchají z materiálu pryč, některé zvolna proměňují svůj odstín v jiný, jiné jsou stálice nebo možná i trochu časem zintenzivní. I to je pro mě zábavná hra. …

Den indiga

Indigo ve skleníku dosáhlo výšky sousedních rajčat. Je to opravdu impozantní rostlina, když uvážím, z jak malého nepatrného semínka stačí za tak krátkou dobu vyrůst. I když mi počasí není nakloněno a venku to vypadá, že už zima co nevidět udeří, mráz zatím nepřišel a rostliny bohatě kvetou. Je to moje zbožné přání dopěstovat se semínek, která jinak musím složitě shánět. Letos jsem se nedostala k letnímu barvení a prochladlé lístky rostlin moc barviva neslibovaly. Přesto se povedlo. Materiálu bylo dost, a tak jsme mohli barvit různá vlákna od jemného merina, přes merinolandschaf a samozřejmě nechyběla valaška. Každé vlákno přijímalo barvu různě. Někde vyšla barva spíše do zelena a modře se jí vybarvit nechtělo, jiná modrala okamžitě jakmile byla vynořena z lázně. Zbytky barvících lázní jsem slila dohromady do dvou kbelíků, jeden pro merino, druhý pro valašku, a nechala je stát do druhého dne. I to zafungovalo dobře. Obě rouna se obarvily do modra a byly modré už ve kbelíku. Odsály si z lázně skoro všechno barvivo. Pro mě je to nová zkušenost, že nemusím …

Historie jedné deky

Utkat si svou vlastní teplou vlněnou deku byl můj velký sen. Chtěla jsem si vyzkoušet celý proces vzniku od ovce po hotový produkt. Vybrala jsem si plemeno charolaise, protože jsem měla dostupné množství  a protože je to dostatečně jemnovlnné plemeno. Ovečky bohužel nebyly chované v příznivých podmínkách, vlna byla hodně zakrmená, takže mi dalo hodně velkou práci ji vyčistit. Zabralo to hodně času a další čas si vzalo česání a přečesávání vlny. Na vysvětlenou – zakrmenou vlnu nejprve rozvolním, potom několikrát češu na bubnové česačce a nakonec ji ještě přečistím na hřebenech, na kterých se odstraní poslední nečistoty. Potom přišla fáze barvení. Ve skleníku rostlo od jara japonské indigo. Starala jsem se o něj celé léto, aby mi na podzim vydalo za užití speciálního postupu odstíny modré. Barvila jsem jen část připravené vlny, zbytek zůstal v přírodní bílé. Předla jsem na kolovrátku i na vřetánku tenkou dvojnitku. V praxi to znamená, že si musíte napříst dvojnásobek délky příze potřebné pro osnovu i útek. Stovky metrů. Modrá byla v různých odstínech i v různých délkách a …