All posts tagged: Šál

Kašmírově

Koza, která vzbuzuje respekt, ale zároveň je v ní spoustu něžnosti. Taková je Dora, koza kašmírská. Máme ji skoro od počátku našeho chovatelského snažení. Přišla k nám jako chlupatá koule a první roky jsem od ní skutečně získávala kašmír – jemnou podsadu, která ji v zimě chránila před chladem. Jenže, u nás už nebyla pořádná zima s mrazy pod desítkou ani nepamatuji. A když je teplá zima, netřeba teplý kožíšek. Stačí takový akorát. Tak už pár let Dora nepřináší skoro žádný užitek. Darmoživka, tak jí říká hospodář. Ona si své místo u nás ale zaslouží. Tak například je to nejskromnější koza z celého stáda. Nepotřebuje žádné pamlsky, i když se samozřejmě přemluvit nechá. Je otužilá. To je taky jasné. Tam, odkud pochází, jsou zimy pořádné. Vzorně se stará o své děti a nejen o své. Všimli jsme si, že se k nim často připojují další kůzlátka. Taková Dořina mateřská školka to je. Však také Dora budí respekt. A to se teď dostávám k jejím méně dobrým vlastnostem. Tam, kde obědvá Dora, tam hned tak někdo …

Šály v tyrkysu

Moc se mi líbí kombinace světlé hnědé, bílé a tyrkysové barvy. Takže když jsem v nabídce oblíbeného prodejce přízí z přírodních materiálů objevila tuhle barevnou trojkombinaci, neváhala jsem. Alpaka je hřejivý materiál, tak na co jiného by se hodila více, než na šály? Chtěla jsem si zároveň vyzkoušet oblíbenou ažurovou techniku, kterou se nyní zabývám více do hloubky, a tak bylo jasné, jakým způsobem budu šály tkát. Hrála jsem si s kombinováním barev i vzoru, protože příze se se přece jen chová jinak než nit a nemůžu od ní očekávat ten samý výsledek. Vznikly dvě šály, v jedné převažuje tyrkysová a hnědá a ve druhé bílá s tyrkysovou, hnědé tyto dvě barvy jen doplňuje. První je utkaná jednoduchým útkem a je proto vzdušnější. Také je delší. U druhé jsem použila útek nadvojato, proto je šála hřejivější, ale je kratší. Mohou být pro svou podobnost použité jako partnerské šály. Jestli se někomu z vás líbí a chtěl by je mít, neváhejte mě kontaktovat, nebo navštivte náš obchůdek na fler.cz/matyldina-stodola

Náhodné vzorování

Potřeba ztenčit zásoby přízí mě přivedla k dalšímu projektu. Velký stav je obsazený, vrátila jsem se ke starému dobrému ashford stavu. Pořád jsem ještě v zajetí Huck lace. V hlavě mi uzrál tříbarevný vzor, jakési proplétání. Jenže co je v hlavě nemusí ještě přejít do reality. To, co jsem si představovala, by zřejmě potřebovalo tenčí materiál a rozhodně hustší osnovu. Tak snad příště. Protože teď mi na stavu vzniká něco naprosto odlišného, než bylo původně v plánu. A mně se to docela líbí, tak proč to měnit?

Na stroji

Oprášila jsem svůj letitý pletací stroj Dopleta a spolu s ním i své dovednosti, které jsem si nacvičovala před dávnými lety, ještě v minulém století coby náctiletá. Bývaly to ale doby. V pátek jsem přijela z internátu, v sobotu nahodila očka a pletla, v neděli do večera dokončovala a v pondělí už jsem frčela do školy v novém svetru. Když nebyl po ruce materiál, rozpáral se svetr, který už nebyl „in“ nebo jsem pletla s tím, co bylo po ruce. Třeba s chemlonkou, kterou jsem vylepšila barevnými šicími nitěmi ze zásob mojí mamky. A na světě byl hned model, který neměl nikdo jiný. To mě bavilo – být originální. A vlastně mě to baví dodnes. Nerada pletu nebo dělám cokoliv jiného podle návodu. Ty používám jen zpočátku, když se chci něco naučit. A pak už se spoléhám jen sama na sebe. I za cenu, že budu desetkrát párat a začínat znovu. Pak přišla doba, kdy pletených doplňků bylo tolik, že mě přestalo bavit něco vymýšlet. Stroj skončil v kufru. Na hodně dlouho. Až teď mě …