All posts tagged: Šál

Šály v tyrkysu

Moc se mi líbí kombinace světlé hnědé, bílé a tyrkysové barvy. Takže když jsem v nabídce oblíbeného prodejce přízí z přírodních materiálů objevila tuhle barevnou trojkombinaci, neváhala jsem. Alpaka je hřejivý materiál, tak na co jiného by se hodila více, než na šály? Chtěla jsem si zároveň vyzkoušet oblíbenou ažurovou techniku, kterou se nyní zabývám více do hloubky, a tak bylo jasné, jakým způsobem budu šály tkát. Hrála jsem si s kombinováním barev i vzoru, protože příze se se přece jen chová jinak než nit a nemůžu od ní očekávat ten samý výsledek. Vznikly dvě šály, v jedné převažuje tyrkysová a hnědá a ve druhé bílá s tyrkysovou, hnědé tyto dvě barvy jen doplňuje. První je utkaná jednoduchým útkem a je proto vzdušnější. Také je delší. U druhé jsem použila útek nadvojato, proto je šála hřejivější, ale je kratší. Mohou být pro svou podobnost použité jako partnerské šály. Jestli se někomu z vás líbí a chtěl by je mít, neváhejte mě kontaktovat, nebo navštivte náš obchůdek na fler.cz/matyldina-stodola

Náhodné vzorování

Potřeba ztenčit zásoby přízí mě přivedla k dalšímu projektu. Velký stav je obsazený, vrátila jsem se ke starému dobrému ashford stavu. Pořád jsem ještě v zajetí Huck lace. V hlavě mi uzrál tříbarevný vzor, jakési proplétání. Jenže co je v hlavě nemusí ještě přejít do reality. To, co jsem si představovala, by zřejmě potřebovalo tenčí materiál a rozhodně hustší osnovu. Tak snad příště. Protože teď mi na stavu vzniká něco naprosto odlišného, než bylo původně v plánu. A mně se to docela líbí, tak proč to měnit?

Na stroji

Oprášila jsem svůj letitý pletací stroj Dopleta a spolu s ním i své dovednosti, které jsem si nacvičovala před dávnými lety, ještě v minulém století coby náctiletá. Bývaly to ale doby. V pátek jsem přijela z internátu, v sobotu nahodila očka a pletla, v neděli do večera dokončovala a v pondělí už jsem frčela do školy v novém svetru. Když nebyl po ruce materiál, rozpáral se svetr, který už nebyl „in“ nebo jsem pletla s tím, co bylo po ruce. Třeba s chemlonkou, kterou jsem vylepšila barevnými šicími nitěmi ze zásob mojí mamky. A na světě byl hned model, který neměl nikdo jiný. To mě bavilo – být originální. A vlastně mě to baví dodnes. Nerada pletu nebo dělám cokoliv jiného podle návodu. Ty používám jen zpočátku, když se chci něco naučit. A pak už se spoléhám jen sama na sebe. I za cenu, že budu desetkrát párat a začínat znovu. Pak přišla doba, kdy pletených doplňků bylo tolik, že mě přestalo bavit něco vymýšlet. Stroj skončil v kufru. Na hodně dlouho. Až teď mě …