To se tak u mě sešly tři přadlenky, které toho už hodně uměly, s přáním a pevnou vůlí posunout se zase o kousek dál. Velkou nohu, široký palec nebo pysk u nich nehledejme. Jedna z nich měla vysportované tělo, to i od toho, jaké krásné vlněné věcičky uměla uplstit (a to je pořádná dřina!). Druhá měla dobrý zrak a velkou trpělivost, to proto, jaké tenoučké nitky umí spřádat. A ta třetí umí tkát látky s perfektní precizností, řekla bych skoro pavoučí prsty že měla.

Řeklo by se, že je už není co učit, ale vždy se něco najde. Náplní kurzu byly pokročilé techniky předení, učili jsme se rozeznávat kvality surové vlny z různých plemen a jak ji potom zpracovávat za různým účelem. Přírodní barvířství si přitáhne každou dušičku a okouzlí překvapivým procesem přechodu barev z rostlin do vláken vlny.

A nakonec tkaní – jednoduchý stav musí zvládnout každý a šála se bude v zimě hodit.

Setkání s lidmi naladěnými na stejnou vlnu je vždy obohacující. Je to i pro mě velká škola a já se mám také pořád co učit, a to i od lidí, které učím.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Tento rok už se kurz takového rozsahu nebude opakovat. Ale pokud byste si chtěli jen něco málo z této náplně vyzkoušet, můžeme se domluvit třeba jen na kurzu jednodenním. Stačí mě kontaktovat na matyldinastodola@gmail.com