All posts tagged: Summer and Winter

Povlaky na polštáře

Rozhodně mě moc baví navrhovat a tkát bytový textil. Chci se tomu věnovat stále více a tak je jasné, že ne vše se vejde k nám do bytu. Přebytky utkaného díla tedy přesouvám do mého obchůdku na Fler. A tam se nyní ocitly dvě sady povlaků na polštáře. První kolekce je ve znamení hrátek s mou velmi oblíbenou technikou Summer and Winter. Jejich základ tvoří čistá bavlna. Vzor má zajímavou strukturu nejen díky technice, ale i díky přízi se zajímavou strukturou. Tu jsem zdědila, už ani nevím, od koho ji mám. Konečně se dočkala uplatnění. Nebude to čistě přírodní materiál, ale vzhledem k tomu, že vlastně recykluji, mi to v tomto případě nevadí. Na stejné osnově, stejnou technikou vznikl i velmi originální povlak „paví pero“. Originální je zejména tím, že jsem si úplně sama přišla na to, jak v technice Summer and Winter ručně nabírat vzor, který si předtím nakreslím do čtverečkovaného papíru. Měla jsem z toho velkou radost a určitě se k tomuto způsobu ještě vrátím. Ke vzorování jsem opět využila jakýsi zbytek od …

Hotovo

Poslední ubrousek, poslední steh, vyprat a vyžehlit. To vše je ještě navíc třeba udělat. Když se mě někdo ptá, jak dlouho mi trvá utkat to či ono, nevím vlastně, co mám rychle odpovědět. Cožpak utkat, to docela frčí a dlouho to netrvá. Pletení je pomalejší činnost. Jenže – je tu plánování a výběr vzoru, velikosti výrobku, počítání nití, propočítávání délky a přepočítávání pro případné sražení se (bez matematiky se to prostě neobejde). Další počty přijdou při snování osnovy a nové počty při napínání a zavádění osnovy. Hodiny soustředění, chyba není vítaná. Pak se tedy človíček usadí za stav, na pár hodin si užije zábavu zakončenou velkým „entrée“ v podobě odvinutí hotového díla ze zbožového válce. A je tu zase nudná mravenčina – špendlení, stehování, zašívání, zapošívání a další nutnosti kolem dokončení. S plánováním vzoru pro tyhle ubrousky jsem se docela potrápila. Nějak mi nedošlo, že šlapadla přece jen budou fungovat na jiném principu než klapky u stolního stavu. Všechno se muselo podřídit liftplánu. A ten mi dovolil jen pět listů. Žádné velké omezení to ale …

Dokončovací práce

Občas nudné, občas zdlouhavé, občas uklidňující, občas zdržující a odvádějící od vlastního tkaní, občas plné očekávání, jak to všechno dopadne. Šiji pouze ručně, protože podle mého ruční práce si žádá své. Je toho celý velký štůček. Několik metrů, ani nevím kolik. Prostě jsem nasnovala snovadlo tak, že jsem vyčerpala všechny jeho možnosti. Pomalu odstřihuji díl za dílem, pečlivě špendlím a vyšívám steh za stehem, v místě spojů vzniká drobná ažurka. Líbí se mi to mnohem víc, než kdybych to stejné přefrčela na šicím stroji. Tentokrát mi nevadí ani křiklavé barvy, pro mě – zvyklou na odstíny z přírody, tak neobvyklé a trochu jedovaté. Po dlouhé zimní šedi představují všechno mé těšení na jaro, první květiny i barevné motýly. Opět mám trochu problém vzdát se každého kousku. Ve všech sadách těchto prostírek je kus ze mne, z mé momentální nálady, odráží se v nich elán i únava. A tak žádná souprava není stejná. I když vznikly na stejné osnově se stejným návodem a ze stejného materiálu, jsou odlišné a originální. Jejich budoucí majitel se může spolehnout …

Jaro se blíží…

… vyzpívaly to sýkorky z okolí. I když je za okny sníh a v noci mráz, já už myslím jenom na jaro. Kytičky, pestré barvy, spousta světla, modrá obloha… Těším se a mezitím si čekání na jaro krátím vytkáváním svých představ do tkanin. Technika Summer and Winter. Líbí se vám? Chtěli byste se ji naučit? Je to jednoduché – stačí se přihlásit do kurzu tkaní v naší Matyldině stodole. Další články o této technice: Summer and Winter Z kurzu Summer and Winter Vzorník techniky pro 5 listů

Když se sejdou šikulky tkadlenky

Mám ráda lidi, kteří se nebojí objevovat, tvořit, překonávat překážky a jít za svým. Myslím, že tkadlenky mezi ně patří. Rozhodně ty dvě z nich, které se u mě objevily na víkendovém kurzu. Vybraly si dost náročnou techniku Summer and Winter a chtěly ji zdolat během jednoho dne. A já jim nic neodpustila. Ani to otravné propočítávání, ani snování a navlékání stavu, protože i tím se člověk učí chápat princip. Zabralo nám to celé dopoledne a ještě kus odpoledne, než jsme se dostaly k samotnému tkaní. Ale moje žačky se nedaly zlomit a neúnavně pronikaly mezi spletené nitě a jejich taje. A že těch tajů bylo! Každý stav chce své a dovolí jen to své. Tak zatímco s ashfordíkem si můžete hrát a rozsévat summer kytičky po základu podle libosti, pak velký stav musíte přemlouvat, aby vám ledasco dovolil a ono to po zdlouhavém navázání šlapadel fungovalo. A ta radost, když to funguje!     Výsledek se zdá být malý. Vždycky se tomu smějeme, že když se pak přijede domů a rodina se ptá: „Tak …