Autor: Vladka @matyldinastodola

Wool hunter, aneb cesta do Ameriky 3

Battenkill Fibers a Mary Jeanne Packer – slíbila jsem pokračování, tak tady je. Je to ale velice těžké. Kde začít, když máte stručně popsat člověka, který je tolik pracovitý a aktivní v mnoha směrech? Od chvíle, kdy jsem se o ní dozvěděla od dcery Katky, na mě začaly vyskakovat zajímavé podcasty i videorozhovory s ní. Mary Jeanne je velice aktivní i na instagramových stránkách Battenkill Fibers a má i svůj instagramový profil. Z mnohých rozhovorů i z osobního setkání s ní jsem pochopila, že je to žena velice aktivní, která se nebojí vstupovat do nových projektů a přijímat výzvy. Tak jako většina z nás žen, které se zabýváme textilními řemesly, i ona začínala už v dětství. Úžasné je, že třeba plést se naučila SAMA ve velmi nízkém věku, snad v pěti letech! Pletení ji provází celý život a bylo podnětem pro její další a další aktivity. A k němu se přidalo ještě v Americe oblíbené textilní umění – Punch Needle. A právě nedostatek vhodného přírodního materiálu pro její vlastní tvorbu podnítil Mary Jeanne, aby se …

Wool hunter, aneb cesta do Ameriky 2

Battenkill Fibers objevila moje dcera, velká pletařka, kterou baví navrhovat si své vlastní pletené věci spíše než plést podle cizích vzorů. Stejně jako já i ona upřednostňuje přírodní materiál před tím umělým, tak právě hledání přírodního materiálu jí pomohlo tento „vlněný mlýn“ nalézt (promiňte mi, ale doslovný překlad názvu vlněných zpracovatelských manufaktur – Wool Mill se mi líbí a zní mi poetičtěji než česky přádelna). A nejenomže z příze pocházející z této přádelny pletla, ale také navrhovala model. Přízi jí Mary Jeanne vyrobila na přání. Byla to směs vlny a lnu, ze které pak vznikly dva letní topy. Mluvily jsme tedy o tomto místě docela často, sledovala jsem odkazy i natočené rozhovory s majitelkou Mary Jeanne Packer a tak ve mně rostla touha se jednou na toto místo podívat. Sny jsou od toho, aby se mohly plnit a mně se tento splnil. Nesmírně si vážím vřelého uvítání, které nás v Battenkill Fibers čekalo. Mary Jeanne nás nejprve s milým úsměvem uvítala ve svém obchůdku v jedné z budov, jindy zřejmě naplněném po okraj přízí, dnes …

Textilní řemesla živě a moderně

Textilní řemesla živě a moderně, to je nejen název prvního ročníku prodejní akce v Toulcově dvoře Praha Hostivař, je to i filozofie lidí, kteří se tam sejdou. V posledních letech se v Čechách, na Moravě i v sousedním Slovensku objevuje stále více nadšenců, kteří propadli kouzlu vlny a jiným vláknům živočišným i rostlinným. Nejprve to bylo takové jakési ochutnávání, mazlení se s vlnou, náplň volného času, často i účinná terapie a únik od každodenních starostí. Sdílení zkušeností a výsledků nás sbližovalo. Vznikla komunita vlněnek, z nichž některé vlně propadly natolik, že se jí začaly věnovat i profesionálně. Ke zpracování vlny se pak logicky a rychle přidružila další řemesla, jako je pletení, tkaní nebo šití. Myslím, že to byl přirozený vývoj věci. Materiál na dosah ruky, dostupné nástroje a pomůcky nás mnohé dovedly obloukem k tomu, co se v dávné minulosti odehrávalo v každé domácnosti, totiž k textilní tvorbě. Ručně předená příze má své kouzlo a skvěle se dokáže uplatnit i v současných moderních textiliích. Navíc je ten bonus, že jsme podpořili místní chovatele ovcí a …

Čas pro indigo

Někdy není vůbec na škodu, že trpím nedostatkem času. Znáte to, neustále se něco musí udělat nejprve a ostatní se odsouvá a odsouvá. K barvení indigem jsem se letos dostala jen jednou. A to ještě díky příjemně teplému podzimu na mě indigo bez úhony počkalo ve skleníku, až se uráčím a konečně si na něj udělám čas. Opět vyrostlo do výšky dospělého člověka, listy přitisklé na sklo se místy začaly zbarvovat do modra, tak hurá na to. Barvení indigem je časově náročné, vždy si musím včlenit celý den. Začíná se ráno otrháním listů, které hned namáčím do studené vody k propláchnutí a aby nezvadly, než se dostanu k další části procesu. Pak listí natrhám na malé kousky a zahřívám ve velkém hrnci v dešťové vodě. Musí se hlídat teplota, protože její přílišné zvýšení znamená, že máte po půlroční úrodě a vše můžete vyhodit. Dobré znamení, vedoucí k úspěchu, je asi po hodině zahřívání zelenomodrá temná tekutina. Pokud vývar vypadá jako čaj, je po všem, někde se stala chyba. Většinou to způsobí moc vysoká teplota. Následně …

Wool hunter, aneb cesta do Ameriky 1

Vždy jsem si přála, až znovu navštívím svou dceru a její rodinu v USA, najít a podívat se na místa, která znám jen z webových stránek zahraničních vlněnek. Těsně před odletem jsem si říkala, že zkusím oslovit někoho z facebookových skupin, jestli by mě nenasměroval. Nakonec to introvert ve mě a nedostatek času neudělal, ale nebylo to ani potřeba. Když něco chcete najít, najdete to. Vždyť máme s dcerou stejný koníček, tak už jsem měla půdu připravenou. Cesty na severu státu NY i sousedního Vermontu lemuje spousta červených farem s bílým lemováním, malých i velkých, ale vlněná stvoření zahlédnete jen občas, převažuje skot. Přesto tu někde jsou. Musí být, protože s lokálními vlněnými produkty jsem se setkala hned několikrát. První na mě vykoukly v úžasném místě, rozlehlém areálu pozemku s nádherným domem a přilehlými zahradami, sadem a lesy v horách, které patřilo rodině Lincolnů. V ne zrovna malé prodejně suvenýrů, kde byste mohli očekávat obvyklé kýče pro turisty, byly kromě jiných skvělých produktů, jako jsou výrobky z kozího mléka, medu nebo bylinek, to vše z …