Autor: Vladka @matyldinastodola

Stále je co se učit

Po téhle technice jsem pokukovala už dlouho. Je jedna z těch, kterou se mi nepodařilo vykoukat ani z obrázků ani z videí, protože autoři vždy vystavovali na odiv jen líc a rub tkaniny mi zůstal utajen. Bylo jasné, že se bez odborné literatury neobejdu. A tak jsem našetřila na dost finančně náročnou knihu, která mi odkryla nekonečné možnosti ve světě tkanin, kde vzoruje útek. V češtině obyčejně kelim, ale v cizích jazycích existuje tolik různých názvů, protože možnosti, jak se s touto tkaninou vypořádat, jsou také různé. Kdyby jich bylo jen pár, nebyla by kniha o nich tak objemná. A pak už jsem jen čekala na vhodnou chvíli, kdy zbyde na stavu navlečená osnova s návodem, který potřebuji, a hurá! do nových vzorníků. Na ten první jsem spotřebovala malá přírodně nabarvená klubíčka, co kdysi pobyla na výstavě přírodního barvířství. Protože v tomto případě vzoruje barva, ne struktura, bylo poměrně těžké vybírat jemné odstíny barev, aby vzor vynikl. Ale líbí se mi to. Má to nádech starých časů a úplně mám před sebou vidinu různých projektů, …

Nová dílna

Původně to měla být předváděcí místnost, kde bych měla po ruce k nakouknutí hotové výrobky a kam bych se případně mohla přesunout s předením ze dvorečka při nepříznivém počasí. Má dobrou polohu, je hned u vchodu. A protože to měl být původně sklad, je to místnost pro trvalé obývání chladná a také hodně temná. Jenže mám už tolik materiálu a věcí, že jsem ji dokázala během léta zaplnit vším možným. Přestěhovala jsem sem svou odbornou knihovnu, abych měla blíž k oblíbeným tkalcovským knihám. Našly tu místo kolovrátky i jeden ze stavů, ke kterému si po chvilkách odbíhám tkát vzorníky. Odkládám sem nově načesanou vlnu, která čeká na spřádání (pssst, moli o tom zatím neví!). Takže místo na utkané koberce, jak jsem původně měla v plánu, nakonec nezbylo. Nevadí. Tahle místnost, zpočátku ještě nevybavená regály, měla už svou premiéru v podobě kurzu tkaní a předení. I to mi vyhovuje více, v dílně v patře mohu mít klidně ponechaný pracovní nepořádek, rozdělanou práci a nemusím se stresovat rychlým uklízením. Jenže místnost je dost tmavá. Oproti Slunečnímu pokoji, …

A zase ty vzorníky

Trochu jsem si cvičila strukturované příze. Mívala jsem k nim kdysi nedůvěru. Dají hodně práce, je třeba je trénovat, než přadlenka přijde, jak na to. Také spolknou více času, kromě dvojího nebo trojího předení je tu ještě dvojí i trojí skaní. A k čemu je vlastně příst? Ano, hodí se na nějaké pletení s efekty, ale toho zase tolik nepotřebuji. Jenže je tu ještě také tkaní. A to nabízí spoustu možností k využití efektních, chcete-li artových přízí. A když opět zbyl kus osnovy po jiné práci, tak vzhůru za objevováním krás tkaniny z ručně předené příze. I ta nepovedená, ze začátečnických pokusů se začátečnickými chybami, je nakonec ve tkanině krásná. A chyby? Pozná je někdo?

Ručníky

Byl to takový nápad kamarádky využít Mezinárodní den ručníků (věděli jste, že existuje?) k utkání vlastních ručníků. Pro mě motivace a výzva, ale vlastně jsem chtěla něco takového utkat už dávno. Správná motivace je důležitá, ale ke tkaní je nutný také dostatek času, tak se stalo, že v den ručníků jsem měla pouze osnovu, ale ručník nebyl utkaný žádný, až později. Ve mně musí každý nápad nejprve pořádně uzrát, velkou roli hraje materiál a zvolená technika tkaní a to předpokládá hledání v zásobách i na internetu a v knihách. A jsme opět u moooře času, který uplyne, než něco vznikne. Teprve když to do sebe všechno hezky zapadne: nápad – vzor – materiál, teprve potom začnu dělat propočty a plánovat vlastní práci. Materiál – bavlna a příze buklé – byl v mé osobní zásobárně, pocházel z výprodeje nějaké zrušené galanterie a trpělivě čekal, až pro něj najdu to pravé využití. Vzor, jak si pozorný čtenář jistě povšiml, byl vyzkoušený ve vzorníku z předchozího článku, ale tentokrát jsem zvolila úplně jiné barvy. Líbí se mi a …

Co se zbytkem?

Jsem taková křeččí šetřivá povaha vycvičená nedostatkem v éře minulého režimu. A tak je mi vždy líto vyhodit zbytek nevyužitého materiálu, který třeba zbyl po výuce v kurzu. Jako třeba právě teď po víkendovém kurzu tkaní ažur. Vzorníků obou krajkových technik už mám dost, jen bych se opakovala. A tak jsem si řekla, že je čas naučit se zase něco nového, postoupit o krůček dál. Pohrát si třeba s něčím, co bych mohla využít pro svou další tvorbu. Listuji často knihami plnými vzorů a říkám si – tohle musím zkusit, tohle by bylo také fajn vyzkoušet, ale když potom dojde k té chvíli, že mohu, nejtěžší je se rozhodnout a vybrat si. Tkalcovské řemeslo je tak moc široká oblast, že asi ani do konce života nebudu moci zkusit utkat všechno. A tak jsem se rozhodla víceméně náhodně pro takový předstupeň techniky overshot, kde se plátno pojí s keprovým vzorem jednak kvůli svému tkaní koberců, kde tuhle znalost určitě zhodnotím, a jednak kvůli materiálu, který byl natažen jako osnova.  A takhle to dopadlo. Vzor je z …