Ve svých barvířských počátcích jsem se hodně držela rad zkušených, zvláště při výběru přírodnin k barvení. Máte pocit, že jste o něco ochuzeni, když v místě, kde žijete, nemáte k dispozici takový výběr rostlin jako v mnohých jiných krajinách. Člověka pak svádí pokušení, aby začal objednávat exotická barviva odjinud. To je ale v konfliktu s mým uvažováním. Nevidím pak rozdíl v tom, jestli budu barvit syntetickým barvivem vyrobeným kdesi nebo přírodním barvivem putujícím přes půl planety, které také prošlo nějakým procesem zpracování.   Barvířství je výrobní proces jako každý jiný. Nejprve se učíte. Vaříte podle receptů. Někdy se daří a někdy ne. Potom začnete nabývat jistoty a recepty šidíte. Vaříte jen tak z ruky, od oka. Ingredience ale zůstávají ty osvědčené. A nakonec se pustíte do experimentů. Opouštíte osvědčené stereotypní postupy a hledáte jiné cesty i jiné zdroje. Tak to alespoň probíhá u mě. Barvířství mě naučilo znát okolní přírodu. Naučila jsem se poznávat nové rostliny, kolem kterých jsem dříve chodívala bez povšimnutí. Také jsem se naučila všímat si náznaků, jak mi příroda sama napovídá …