All posts tagged: vlna z valašek

Čas pro indigo

Published by

Někdy není vůbec na škodu, že trpím nedostatkem času. Znáte to, neustále se něco musí udělat nejprve a ostatní se odsouvá a odsouvá. K barvení indigem jsem se letos dostala jen jednou. A to ještě díky příjemně teplému podzimu na mě indigo bez úhony počkalo ve skleníku, až se uráčím a konečně si na něj udělám čas. Opět vyrostlo do výšky dospělého člověka, listy přitisklé na sklo se místy začaly zbarvovat do modra, tak hurá na to. Barvení indigem je časově náročné, vždy si musím včlenit celý den. Začíná se ráno otrháním listů, které hned namáčím do studené vody k propláchnutí a aby nezvadly, než se dostanu k další části procesu. Pak listí natrhám na malé kousky a zahřívám ve velkém hrnci v dešťové vodě. Musí se hlídat teplota, protože její přílišné zvýšení znamená, že máte po půlroční úrodě a vše můžete vyhodit. Dobré znamení, vedoucí k úspěchu, je asi po hodině zahřívání zelenomodrá temná tekutina. Pokud vývar vypadá jako čaj, je po všem, někde se stala chyba. Většinou to způsobí moc vysoká teplota. Následně …

Jak se tvoří tapiserie

Published by

Blíží se termín setkání tkadlenek, mohu už určitě říci dobré party těch z nás, které se každoročně vracíme do Domu gobelínů v Jindřichově Hradci. Je to příjemné odskočení si od běžných starostí a stereotypů. Těším se, zároveň mě ale každoročně trošku stresuje, co si zvolím za námět ke tkaní. Většinou si něco načmárám na poslední chvíli, barvy hledám až na místě a tak s sebou tahám spoustu klubek, většinou nepotřebných, a improvizuji a improvizuji. Letos jsem ale nějak víc natěšená a námětů mám taky v zásobě dost. Jaro propuklo bleskovou rychlostí. Stromy kvetly jako ve zrychleném filmu a ptáci se mohli strhat v lovu potravy, švitoření, námluvách a stavbách hnízd. Bylo na co koukat, co fotit a najednou mě popadla touha něco takového zachytit vetkané do tapiserie. V hlavě mám ten obraz vždy naprosto dokonalý. Dostat ho na papír ale úplně nedokážu. Kresba je opravdu jen náznak toho, jak bych chtěla, aby to vypadalo. Vlna je něco jako sochařská hlína. Dá se s ní modelovat. A moje výhoda spočívá i v tom, že už mám …

První barvičky z Matyldiny stodoly

Published by

Jaro se teprve protahuje a za uchem mu mu raší jen několik kvítků. Tráva vypadá jako jeden den neholená mužská tvář. Řeklo by se, že ještě nebude k nalezení nic, co by mohlo dát trochu barvy. Stačí ale vyjít si po okolí a něco se přece jen najde. Tak např. starý choroš (přesný název neznám, pro mě jsou tyhle dřevokazné houby všechny choroš). Několik kousků se jen tak zkusmo povařilo a barevný čajíček byl na světě. Barva vlny – jemně béžová. Určitě se bude hodit pro mou příští tapiserii. Pak se tu po větru všude po okolí válí jmelí. Poslední pokusy před lety mi daly jemně žlutou. Tentokrát se moc nezadařilo. Přestože jsem měla jmelí dostatek, zřejmě vadilo, že nebylo čerstvé, ale suché. Barva skoro žádná. Ale nic nezatracuji. I tato trochu jinak bílá se bude hodit. Zvlášť když je protkaná občasnými hnědými chloupky některého z beránků. Na této vlnce jsem si trochu pocvičila předení s přeslicí. Beránčí vlna měla hodně dlouhé, více než deseticentimetrové pesíky, které dost připomínají vlákna lnu. Česanec šel dobře upravit …