All posts tagged: příze z valašek

Na stejné osnově

Published by

Většinou si nepřipravuji osnovu delší než na dva tři projekty. Tentokrát jsem udělala výjimku. Osnova je dlouhá přibližně pro čtyři koberce. První jsem odstřihla předělala návlek. Stávající mi nevyhovoval. Na další jsem si připravila alespoň rámcově návrh, jak by měly přibližně vypadat. To zdržení se mi vyplatilo. Osnova lépe drží a vzorování má mnohem více možností. Takže zůstanu věrná svým zásadám a nic, co vyleze z mého stavu nebude dvakrát stejné. Třetí koberec už mě začal malounko nudit, žádal si oživení, nějakou blbůstku, která třeba upoutá, aby to nebyla nuda. Prohrabala jsem své zásoby barev, sladila odstíny a na svět pomalu lezou ptačí legrácky.    

Koberce

Published by

Od začátku, co máme vlastní ovce a tím pádem i dostatek vlny, směřuji k jejímu nejvhodnějšímu využití. A protože má valaška vlnku hrubou a tím pádem pevnou, dlouhou s jemnou podsadou, nabízí se jako nejlepší tvořit z ní přízi kobercovou a dále pak koberce. Už dávno jsem se přestala snažit udělat z ní něco jiného, a když, tak jen okrajově. Také proč? Více než stoleté zkušenosti předků mi ukázaly možnosti tohoto původního plemene. V boxech tedy čekají klubíčka tenké nitky pro tkaní tapiserií, což jsou vlastně také takové lepší koberce, i klubíčka silnější a silné příze určené právě pro koberce. Barevnost mých přízí je omezená zdroji přírodních barviv, které čerpám převážně ve své zahradě pěstováním vlastních barvířských rostlin, nebo sbírám rostliny po okolí, ale vždy jen ty, kterých je hodně a můj sběr je nikterak neohrozí. Zároveň je ale tato paleta obrovsky široká v celé škále jednotlivých odstínů. Barvím vždy jen menší množství a z každé barvící lázně získávám odlišný odstín barev od béžové, přes zelené po žluté, hnědé, růžové, fialové nebo hnědé. Také modrá …

Nový start

Published by

Sváteční dny byly hektické, přesto jsem si udělala čas alespoň na vřetánko. Skoro každý den se mi podařilo upříst klubíčko. A tak mám k dispozici pěkných pár hromádek smetanově bílé kobercové valašky. V zásobách mám hromady přírodně barvených klubíček různých odstínů i tloušťky. Na velkém stavu čeká několik metrů osnovy. A v hlavě mi poletují obrazy toho, jak by mohly budoucí koberce vypadat. Jestli se mi je podaří převést do reálné podoby se teprve ukáže. Prozatím si pohrávám s klubíčky, kombinuji barvy, vybírám nejlepší barevné kombinace.

Na začátku byla „vovec“

Published by

Podobně jako mnoho dalších lidí vlastnících pozemek, i my před lety řešili jak jej udržet v přijatelném stavu. Nejsme příznivci sekaček. Můj muž i já jsme vyrostli na zvuku naklepávaných kos, který se v podvečer nesl vsí. Den nato už kosa svištěla trávou. Zvuk, který nikoho neobtěžoval. Tatínek mého muže dokázal s tímto nástrojem udržovat v bezvadném pořádku celý areál sádek i okolí některých rybníčků. I můj děda byl v tomto oboru machr. Vyráběl kosišťata i hrábě, kosu naklepával pro celou ves a trávu sekl nejen u nás na zahradě, ale stačil osíkat i nevzhledná místa podél cest. Asi se tedy nikdo nebude divit tomu, že jakmile jsem přišla do rodiny mého muže, dostala jsem brzy do ruky hrábě, které dodnes držím srandovním způsobem, a brzy jsem popadla i kosu a srp, protože bylo třeba nasíct králíkům… Udržování rozlehlých pozemků jen za pomoci kosy je ale těžký sport. A tak jsme dumali a vydumali zvířátko, které bude větší než králík. „Rozhodně nechci kozu!“ projevila jsem pevný postoj hned na začátku. Bylo by na dlouhé vyprávění, …