All posts filed under: Tkaní

Kovářovic kobyla

Úsloví o kovářovic kobyle zná, doufám, každý. O mně z velké části platí také. Ne že bych doma neměla nic, co jsem si vyrobila, ale vždy dávám přednost práci pro druhé. Tak např. už pár let plánuji ručně tkané závěsy na míru mé kuchyně. Materiál nakoupený, ale pořád mělo něco přednost. Jako dobrá motivace se ukázalo ty letité sluncem vyrudlé sejmout a už je tam prostě nedávat. Pohled na polonahé okno popostrkoval k tomu, abych už konečně začala.   Konečně je tu tedy nějaký začátek, překonání všech nesnází kolem výpočtů, příprav osnovy, plánování vzoru a napínání osnovy na stav. Pod rukama mi vzniká cosi, co se uhnízdilo v mých představách. Nikdy se ale představa nezrealizuje zcela a přesně, vždy je to určité překvapení a to je na téhle ruční práci nádherné, protože já mám překvapení moc ráda. Takové to Ach!, když člunek prolétne několika řadami a barvy i vazba ukážou, co umí.   Tak teď už je konečná podoba jasná. A také je jasné, že kovářovic kobyla alespoň pro tentokrát naboso nebude. Budoucí závěsy na …

Ohlédnutí za kurzem

Individuální kurz Vzorování ve dvojité tkanině – myslím že se povedl. Program byl v rámci dvou dnů (16 hodin) velice nabitý. Už jenom příprava osnovy je náročná, tak tu jsem natáhla sama. Obešlo se to bez chyb, všech 440 nití vzorníku bylo na svém správném místě. Znovu se mi potvrdilo, že zájem o ruční práce spojuje a přivádí mi do cesty jen samé zajímavé lidi. Bylo tomu tak i v tomto případě. Já jsem pomohla své žačce Evě proniknout do tajů několika technik, které dvojitá tkanina nabízí, a ona mě na oplátku obohatila svým vyprávěním o cestách mezi jihoamerické indiány, kteří, jak je vám mnohým jistě známo, jsou nepřekonatelní umělci ohledně spřádání vlny, přírodního barvířství i tkaní na neuvěřitelně primitivních, ale velice promyšlených zařízeních, která se snad ani nedají nazývat stavem. Je to prostě osnova se soustavou tyček, kterou si zavážete za záda a pak někde před sebou třeba za strom a můžete tkát. Tento druh tkaní techniku z kurzu vzdáleně připomíná, protože se také používá zdvojená vícebarevná osnova. Ovšem u „backstrap weaving“ vzoruje osnova …

Krása tkaní tapiserií

Před pár lety, když jsem zjistila, že pro vlnu z valašek bude zřejmě nejvhodnější použití pevná tkanina, nejlépe koberce, jsem se odvážila přihlásit se do kurzu v Domě gobelínů v nedalekém Jindřichově Hradci. Plán byl alespoň trochu proniknout do tajů základních kobercových vazeb typu kelim. Ty nejmenší nezbytně nutné základy tkaní jsem si skutečně osvojila hned při prvním kurzu, ale od počátku bylo jasné, že tahle škola tkaní musí mít pokračování. Nakonec mě chytlo to, co jsem na začátku neměla úplně v plánu, tkaní motivů, obrázků, prostě tkaní tapiserií. Chtěla jsem zůstat věrná valašce, tak si od počátku podřizuji výběr námětů, které budu tkát, přírodním barvám vlastního materiálu. Je to těžké. Zkusila jsem pro omezený výběr barev přidat do práce i přízi z chemicky barvených česanců. Nebylo to ono. Nelíbilo se mi to, pro mě jsou už všechny tyto barvy strašně křiklavé. Vrátila jsem se tedy znovu ke svým barvičkám. Jejich škála mi nikdy nedovolí, abych se přibližovala skutečnosti. Vždycky bude vše tón v tónu, kontrasty se tvoří dost špatně. Beru to jako velkou školu …

Jaro hýří barvami

Zapršelo. Tentokrát celkem vydatně. Pro mě to znamená příslib rostlin, jejich květů, svěžích listů a budoucích plodů. Mnoho možností k získání jemných tónů barev přírody. Nyní se probírám zásobami barevných roun z minulé sezóny, vzpomínám, kde jsem kterou bylinku objevila a jaká barevná překvapení v sobě ukrývala. Často je to velká alchymie. Jdete na jistotu pro určitou barvu, ale ejhle – objeví se jiný, překvapivý odstín. Není to zklamání. Je to hra, která mě moc baví. Legrační na celém procesu je, že podle zdání nezúčastněného pozorovatele vytahuji z hrnce téměř stejné barvy. Já ale vím, že stejné nejsou. Že kdybych si chtěla nabarvit půl kila příze od jedné barvy, půjde mi to jen stěží, protože i z jednoho hrnce vytahuji přadýnka nebo rouna, která nemají jednolitý barevný odstín. Ale v tom, podle mého, spočívá krása přírodního barvířství. Také v tom, jak barvy v materiálu dále pracují. Některé pomalu prchají z materiálu pryč, některé zvolna proměňují svůj odstín v jiný, jiné jsou stálice nebo možná i trochu časem zintenzivní. I to je pro mě zábavná hra. …

Jak se tvoří tapiserie

Blíží se termín setkání tkadlenek, mohu už určitě říci dobré party těch z nás, které se každoročně vracíme do Domu gobelínů v Jindřichově Hradci. Je to příjemné odskočení si od běžných starostí a stereotypů. Těším se, zároveň mě ale každoročně trošku stresuje, co si zvolím za námět ke tkaní. Většinou si něco načmárám na poslední chvíli, barvy hledám až na místě a tak s sebou tahám spoustu klubek, většinou nepotřebných, a improvizuji a improvizuji. Letos jsem ale nějak víc natěšená a námětů mám taky v zásobě dost. Jaro propuklo bleskovou rychlostí. Stromy kvetly jako ve zrychleném filmu a ptáci se mohli strhat v lovu potravy, švitoření, námluvách a stavbách hnízd. Bylo na co koukat, co fotit a najednou mě popadla touha něco takového zachytit vetkané do tapiserie. V hlavě mám ten obraz vždy naprosto dokonalý. Dostat ho na papír ale úplně nedokážu. Kresba je opravdu jen náznak toho, jak bych chtěla, aby to vypadalo. Vlna je něco jako sochařská hlína. Dá se s ní modelovat. A moje výhoda spočívá i v tom, že už mám …