All posts filed under: Projekty

Říká se Jak na Nový rok, tak po celý rok!

Published by

Já na tohle heslo nedám dopustit. Konec roku, období kolem Vánoc nemám moc ráda. A možná chápu i proč. Snažím se mít totiž uklizeno nejen doma, ale i v duši a ve svých záležitostech. A to je dost únavné. To Nový rok je příslib splněných plánů. Ano, na některé z té spousty, co se mi honí hlavou, nedojde. Ale některé z nich určitě uskutečním. Naučila jsem se své plány nevykřikovat nahlas. Jednak se může najít někdo, kdo po nich skočí dřív a také je dřív uskuteční a mě už potom nebaví pouštět se do stejné věci. A za druhé – některé plány zase mohu klidně z hlavy vypustit nebo přesunout na jindy, aniž bych měla výčitky, že jsem něco nesplnila. Místo dlouhého mudrování raději jdu a kousíček z těch plánů udělám. Ohledně Nového roku jsem také drobátko pověrčivá. Tak se, v duchu toho hesla, snažím mít doma jakýs takýs pořádek, aby jako bylo uklizeno po celý rok, a hned se pouštím do toho, co bych určitě příští rok dělat chtěla. Takže na Nový rok se …

Hotovo, dokončeno

Published by

Na koberci byl uvázaný poslední uzlík, proběhly nutné úpravy a já si teď mohu zpětně zrekapitulovat, co mi tento náročný projekt ukázal a jaké nové zkušenosti přinesl. Jsou okolnosti, které člověk dopředu předpokládá a snaží se je vyřešit předem. A jsou okolnosti, které překvapí a potrápí během práce. Mě asi nejvíce trápilo, že celou spodní vrstvu přeložené tkaniny nevidím, tedy tkám poslepu. Sice jsem si občas zalezla pod stav nebo použila zrcátko, ale jak se později ukázalo, nestačilo to. Naštěstí to byly chyby, které se po sejmutí koberce ze stavu daly napravit. Nejvíce času mi ale sebrala náprava nebo regulace v místě přeložení. Ačkoliv jsem se velice snažila o pravidelnost okraje, koberec je přece jen hodně silná vrstva a vnější přeložení se muselo nějak projevit. Tenhle nedostatek sice šel napravit, ale stál mě více času než samotné tkaní. Navíc jsem to musela provést v dost nepříjemné pozici, kdy jsem lezla po kolenou po koberci ve shrbené poloze, což bylo dost únavné. Nevím, jestli ještě někdy budu mít chuť do něčeho takového jít. Budu-li si moci …

Opravdu velký projekt

Published by

Od jara se připravuji na opravdu velký projekt. Předu a barvím jako o závod, klubíčka v koši přibývala jedno po druhém. Byla to velká výzva zvednout tuhle hozenou rukavici. O co se jedná? Představte si velký koberec, ale malý stav. Můj stav tedy není malý, ale rozměr koberce převyšuje jeho rozměry. Je to oříšek, ale není neřešitelný. Může se například utkat více kusů různých tvarů, které k sobě padnou jako jednotlivé dílky skládačky, a ty se potom sešijí dohromady do jednoho velkého celku. Takový koberec patchwork by to byl. Nebo se dejme tomu utkají dva stejné díly a sešijí se v prostředku. Tak ostatně vznikla i má první deka. Ale je tu ještě jedna možnost pro odvážné a tou je utkat koberec vcelku jako přeloženou tkaninu. Výsledná šířka pak bude dvojnásobek toho, co mám navlečeno na stavu. Jde to. Vím to, neboť jsem přeloženou tkaninu tkala už vícekrát. Dokonce, v rámci osmi listů, to jde i s parádou, totiž se vzorováním. Jenže tenhle druh tkaní má svá úskalí, která vyskakují jako čertíci bertíci z krabičky …

Kovářovic kobyla

Published by

Úsloví o kovářovic kobyle zná, doufám, každý. O mně z velké části platí také. Ne že bych doma neměla nic, co jsem si vyrobila, ale vždy dávám přednost práci pro druhé. Tak např. už pár let plánuji ručně tkané závěsy na míru mé kuchyně. Materiál nakoupený, ale pořád mělo něco přednost. Jako dobrá motivace se ukázalo ty letité sluncem vyrudlé sejmout a už je tam prostě nedávat. Pohled na polonahé okno popostrkoval k tomu, abych už konečně začala.   Konečně je tu tedy nějaký začátek, překonání všech nesnází kolem výpočtů, příprav osnovy, plánování vzoru a napínání osnovy na stav. Pod rukama mi vzniká cosi, co se uhnízdilo v mých představách. Nikdy se ale představa nezrealizuje zcela a přesně, vždy je to určité překvapení a to je na téhle ruční práci nádherné, protože já mám překvapení moc ráda. Takové to Ach!, když člunek prolétne několika řadami a barvy i vazba ukážou, co umí.   Tak teď už je konečná podoba jasná. A také je jasné, že kovářovic kobyla alespoň pro tentokrát naboso nebude. Budoucí závěsy na …

Jak se tvoří tapiserie

Published by

Blíží se termín setkání tkadlenek, mohu už určitě říci dobré party těch z nás, které se každoročně vracíme do Domu gobelínů v Jindřichově Hradci. Je to příjemné odskočení si od běžných starostí a stereotypů. Těším se, zároveň mě ale každoročně trošku stresuje, co si zvolím za námět ke tkaní. Většinou si něco načmárám na poslední chvíli, barvy hledám až na místě a tak s sebou tahám spoustu klubek, většinou nepotřebných, a improvizuji a improvizuji. Letos jsem ale nějak víc natěšená a námětů mám taky v zásobě dost. Jaro propuklo bleskovou rychlostí. Stromy kvetly jako ve zrychleném filmu a ptáci se mohli strhat v lovu potravy, švitoření, námluvách a stavbách hnízd. Bylo na co koukat, co fotit a najednou mě popadla touha něco takového zachytit vetkané do tapiserie. V hlavě mám ten obraz vždy naprosto dokonalý. Dostat ho na papír ale úplně nedokážu. Kresba je opravdu jen náznak toho, jak bych chtěla, aby to vypadalo. Vlna je něco jako sochařská hlína. Dá se s ní modelovat. A moje výhoda spočívá i v tom, že už mám …