All posts filed under: Projekty

Plánování

Na každém novém dalším projektu je pro mě vůbec ta nejzdlouhavější část plánování. Nejprve se mi v hlavě usídlí jakási vize budoucího. Potom přemýšlím o materiálu a nejvhodnější technice. Nastane hledání, listování brouzdání internetem. Když už vize dostane konkrétnější obrysy, musím věnovat jeden den zavádění osnovy do nitěnek a navazování šlapadel ke konkrétním listům. Tak tomu bylo i tentokrát. Jenže vize se jaksi neproměnila v to, co jsem doufala. Poznala jsem to asi po třiceti řadách. Vůbec jsem nebyla spokojená. Měla jsem pocit, že jen marním materiál a že jeho hodnota silně ztrácí nedokonalostí. Nechala jsem projekt „odležet“ a zkusila jít na věci jinak. Ještě že jsou počítače a šikovné prográmky. Za hodinu jsem měla obraz, který se mi usídlil v hlavě, i před sebou na obrazovce. V podobných barvách, rozvedený do různých variant. Těch třicet řad bylo rychle vypáráno. Dokud je tkanina na stavu, jde to. Horší bylo, že jsem si musela znovu na dvě hodiny zalézt pod stav a všechna šlapadla převázat. To je snad jediná nevýhoda countermarch stavů. Zvláště s mými brýlemi, …

Nový start

Sváteční dny byly hektické, přesto jsem si udělala čas alespoň na vřetánko. Skoro každý den se mi podařilo upříst klubíčko. A tak mám k dispozici pěkných pár hromádek smetanově bílé kobercové valašky. V zásobách mám hromady přírodně barvených klubíček různých odstínů i tloušťky. Na velkém stavu čeká několik metrů osnovy. A v hlavě mi poletují obrazy toho, jak by mohly budoucí koberce vypadat. Jestli se mi je podaří převést do reálné podoby se teprve ukáže. Prozatím si pohrávám s klubíčky, kombinuji barvy, vybírám nejlepší barevné kombinace.

Jako čerstvá smetánka

Koberec je skoro hotový, jen mi na konci došla bílá a v zásobách nebyla žádná podobná té, kterou jsem použila. I zalovila jsem ve své vlněné stodůlce a vytáhla plný pytel bílé valašky. Nezdála se mi příliš kvalitní, konce lokýnek byly občas „spečené“, taky byla poměrně krátká, ale pro útek, říkala jsem si, to bude stačit. Začala jsem vlnky vyčesávat na kartáčích (česačka už odpočívá uložená do zimního spánku), a jedna rolička za druhou se krásně leskly. Měly barvu ve sklenici čerstvě nalitého mléka. Spředením vlna vždy dostane tmavší nádech, tak výsledkem byla jemná smetanová barva. A jak přibývala klubíčka, bylo mi jasné, že tahle příze bude úplně něco odlišného, než ta použitá v koberci. A celý proces mě natolik vtáhl do sebe, že si neustále kontroluji, kolik že rouna mi ještě zbývá a jestli budu mít dostatek příze na celý nový projekt, protože tahle vlnka, která na začátku vypadala, že ji použiji jenom na výplň něčeho, se ukázala být nádherná a na valašku neobvykle hebká. Předu na vřetánku a hned skám do trojnitky. I …

Stylová bavlněná souprava závěsů a ubrusu

Na přání mojí sestry a majitelky stylového bydlení v jedné osobě vznikla po dlouhých debatách a výběru vhodného materiálu tato kuchyňská souprava textilií. Nejprve jsme uvažovaly o lnu na bavlněné osnově. Len je ale u nás za prvé málo dostupný (paradoxně, vždyť já jako studentka chodívala na lněné brigády) a za druhé hodně drahý. Nakonec jsme se rozhodly pro bavlnu ze zahraničního zdroje od firmy, která vyrábí materiál přímo pro tkalce. Cena se nakonec také vyšplhala díky daním a poštovnému, ale určitě to stálo za to. Je to skutečně kvalitní materiál, hotový výrobek lze prát bez obav v pračce. Myslím,  že všechno bude ke spokojenosti sestry sloužit hodně dlouho. Barvy si vybírala sama, aby ladily s prostředím i jejími pocity. Vzor už byl v mé kompetenci. Oblíbené a mnohokrát vyzkoušené ažurové tkaní „huck lace“ nezklamalo. A když pominu některé nepříjemnosti, které vznikly kvůli mé nepozornosti a narušily mi hladký průběh práce, bylo vlastní tkaní na novém Louet stavu požitek. Nechtělo se mi od něj vstávat. Dokázala bych větší část práce utkat naráz. Byl to vůbec …

Koberec džínový a nový stav

Kdykoliv zasedám vzadu za stav k navíjení nové osnovy, běží mi hlavou myšlenky o tom, že nejlepší věc, co jsem si kdy za celý svůj život pořídila, je právě tento stav. Zejména oceňuji sekční válec. Můj bubák – navíjení nové osnovy – je najednou pryč. Zmizel s tímto chytrým udělátkem. Osnova je rázem hračka. Nitě nepočítám naráz, ale po částech. Tedy je tu menší pravděpodobnost, že se spletu. Další kontrola při zakládání nití do malého rozřazovače mi to jistí. Navíjení zvládnu sama, lehce a v pohodlí v sedě! K velké úlevě mého manžela, který mi dřív musel pokaždé asistovat a který mi proto raději tuhle vymoženost dopřál. Další výhoda, kterou velice oceňuji, je že se mohu při protahování osnovy nitěnkami a paprskem pohodlně usadit dovnitř stavu. Prsník i zbožový válec se dá lehce odstranit a po navlečení zase usadit jako skládačka. Co mi dříve trvalo i několik dní (podle počtu nití), je teď otázka několika hodin. Čím dříve mám navlečeno, tím dříve se mohu věnovat vlastnímu tkaní, novým technikám. Tak jako dnes. Osnova byla hotová …