All posts filed under: přírodní barvířství

V barvě bobulí

Jeden z mých dlouhodobých projektů. Představuje dvě, tři sezóny sklizně plodů aronie a bezinek, následné barvení, česání a spředení do příze dvojnitky. Něco bylo spředeno na kolovrátku, něco na vřetánku. Vlnu jsem získala od okolních majitelů. Nebyla to žádná sláva, co se týče čistoty. Většinou bývá hodně zakrmená a to znamená každý chomáček vlny pěkně ručně rozvolnit, aby co nejvíce špíny vypadalo. Další se uvolní česáním a zbytek při předení. Přadýnka přibývala pomalu jedno za druhým bez jakéhokoliv plánu co s nimi. Ale jakmile se poskládala vedle sebe, popadla mě chuť vzít do ruky háček a zkusit něco klasického, háčkovaného. Třeba teplý přehoz, který bude zdobit i hřát. Jak bude velký? To záleží na tom, kolik mi zahrada i okolní příroda nabídne dalších sklizní.

Den indiga

Indigo ve skleníku dosáhlo výšky sousedních rajčat. Je to opravdu impozantní rostlina, když uvážím, z jak malého nepatrného semínka stačí za tak krátkou dobu vyrůst. I když mi počasí není nakloněno a venku to vypadá, že už zima co nevidět udeří, mráz zatím nepřišel a rostliny bohatě kvetou. Je to moje zbožné přání dopěstovat se semínek, která jinak musím složitě shánět. Letos jsem se nedostala k letnímu barvení a prochladlé lístky rostlin moc barviva neslibovaly. Přesto se povedlo. Materiálu bylo dost, a tak jsme mohli barvit různá vlákna od jemného merina, přes merinolandschaf a samozřejmě nechyběla valaška. Každé vlákno přijímalo barvu různě. Někde vyšla barva spíše do zelena a modře se jí vybarvit nechtělo, jiná modrala okamžitě jakmile byla vynořena z lázně. Zbytky barvících lázní jsem slila dohromady do dvou kbelíků, jeden pro merino, druhý pro valašku, a nechala je stát do druhého dne. I to zafungovalo dobře. Obě rouna se obarvily do modra a byly modré už ve kbelíku. Odsály si z lázně skoro všechno barvivo. Pro mě je to nová zkušenost, že nemusím …