All posts filed under: Naše výrobky

Plánování

Na každém novém dalším projektu je pro mě vůbec ta nejzdlouhavější část plánování. Nejprve se mi v hlavě usídlí jakási vize budoucího. Potom přemýšlím o materiálu a nejvhodnější technice. Nastane hledání, listování brouzdání internetem. Když už vize dostane konkrétnější obrysy, musím věnovat jeden den zavádění osnovy do nitěnek a navazování šlapadel ke konkrétním listům. Tak tomu bylo i tentokrát. Jenže vize se jaksi neproměnila v to, co jsem doufala. Poznala jsem to asi po třiceti řadách. Vůbec jsem nebyla spokojená. Měla jsem pocit, že jen marním materiál a že jeho hodnota silně ztrácí nedokonalostí. Nechala jsem projekt „odležet“ a zkusila jít na věci jinak. Ještě že jsou počítače a šikovné prográmky. Za hodinu jsem měla obraz, který se mi usídlil v hlavě, i před sebou na obrazovce. V podobných barvách, rozvedený do různých variant. Těch třicet řad bylo rychle vypáráno. Dokud je tkanina na stavu, jde to. Horší bylo, že jsem si musela znovu na dvě hodiny zalézt pod stav a všechna šlapadla převázat. To je snad jediná nevýhoda countermarch stavů. Zvláště s mými brýlemi, …

Koberce

Od začátku, co máme vlastní ovce a tím pádem i dostatek vlny, směřuji k jejímu nejvhodnějšímu využití. A protože má valaška vlnku hrubou a tím pádem pevnou, dlouhou s jemnou podsadou, nabízí se jako nejlepší tvořit z ní přízi kobercovou a dále pak koberce. Už dávno jsem se přestala snažit udělat z ní něco jiného, a když, tak jen okrajově. Také proč? Více než stoleté zkušenosti předků mi ukázaly možnosti tohoto původního plemene. V boxech tedy čekají klubíčka tenké nitky pro tkaní tapiserií, což jsou vlastně také takové lepší koberce, i klubíčka silnější a silné příze určené právě pro koberce. Barevnost mých přízí je omezená zdroji přírodních barviv, které čerpám převážně ve své zahradě pěstováním vlastních barvířských rostlin, nebo sbírám rostliny po okolí, ale vždy jen ty, kterých je hodně a můj sběr je nikterak neohrozí. Zároveň je ale tato paleta obrovsky široká v celé škále jednotlivých odstínů. Barvím vždy jen menší množství a z každé barvící lázně získávám odlišný odstín barev od béžové, přes zelené po žluté, hnědé, růžové, fialové nebo hnědé. Také modrá …

Polštář

Nevím, jak to máte milé tvořilky vy, ale já docela často prokrastinuji. Strašně moc mě baví začínat nový projekt. Asi tak do poloviny práce se ještě stále bavím. Ale od poloviny už začnu pokukovat, co bych mohla dělat příště, a před samým závěrem už to nevydržím a začnu pracovat na nové věci. A tak se mi kupí nedodělky a musím být opravdu moc dobře naladěná, abych se přinutila k tomu všechno dokončit. Historie tohoto jednoduchého polštářku je tedy docela dlouhá. Nejdříve mi dcera dovezla z Islandu jako dárek česance vlny z tamních oveček. Tehdy mě úplně neoslovila. Trochu hrubší, plná malých zástřihů. Přesto jsem ji spředla do malých klubíček. Ale co s nimi? Bylo jich jen několik. Na pletení málo. Klubíčka odpočívala dlouho na dně košíku. Až mi jednou zbyla na stavu asi půlmetrová vlněná osnova. Tak akorát pro spotřebování islandské vlny. Vzor byl určený původně pro pléd, neměnila jsem ho. Jen množství od každé barvy mi neumožňovalo nijakou pravidelnost. Vzniklo nahodilé pruhování. A pak byl polštářek vyprán a příze se ve tkanině krásně nafoukla …

Nový start

Sváteční dny byly hektické, přesto jsem si udělala čas alespoň na vřetánko. Skoro každý den se mi podařilo upříst klubíčko. A tak mám k dispozici pěkných pár hromádek smetanově bílé kobercové valašky. V zásobách mám hromady přírodně barvených klubíček různých odstínů i tloušťky. Na velkém stavu čeká několik metrů osnovy. A v hlavě mi poletují obrazy toho, jak by mohly budoucí koberce vypadat. Jestli se mi je podaří převést do reálné podoby se teprve ukáže. Prozatím si pohrávám s klubíčky, kombinuji barvy, vybírám nejlepší barevné kombinace.

Ušetřím na nový koberec džínový…

… mají ho v Matyldině stodole. Úspěch jsem neměl, když jsem měl starý hadrák tak zvaný. I když byl vždycky čistý a dobře vypiglovaný ;-D Na počátku byla hromádka starých džínových kalhot. Nohavice byly pečlivě rozstříhané na proužky, proužky byly sešité podle barvy do dlouhých pruhů, pruhy pečlivě vyžehleny a po přeložení ještě přežehleny. Pak nastalo hledání vhodné osnovy, až byla vybrána vícepramenná bavlněná osnova z recyklovaného materiálu a tím se celý koberec zařadil mezi recy – věci. Vzor je pravidelně nahodilý. Pravidelnost jistí šířka jednotlivých pruhů. Nepravidelnost vychází z množství té které barvy. Dokud nedošla, tkalo se. U recyklovaného materiálu nemá cenu vymýšlet přesný počet řad. Nikdy to nevyjde. Koberec je tkaný technikou, která ho dělá zdvojeným a tím velice pevným. Vzor je po obou stranách. Určitě by mohl být vhodným doplňkem chlapeckého pokoje. Nebo by mohl ležet v předsíni. Vydrží. A pozor! Může se prát v pračce! Jen si člověk musí uvědomit, že je to stejné, jako by pral tak šestery džíny. Líbí se vám? Může být váš. Stačí nás kontaktovat.