All posts filed under: Naše výrobky

Deka Šárka

Tahle deka má mnohem delší historii než jakýkoliv jiný výrobek z mé dílny. V samých začátcích, kdy jsem si vlnu teprve osahávala a získávala první zkušenosti, doputovalo ke mně několik pytlů čehosi, co by bylo možné nazvat spíše kopa hnoje než ovčí rouno. Dnes bych si asi takový dárek nevzala. Tehdy jsem ale brala všechno, zvláště když pytle ukrývaly rouno několika barevných odstínů, jak už to tak ovečky prastarého plemene Jacob mají. Byla to ohromná zkušenost. Jestli mi kdy hned po valaškách přirostl nějaký jiný druh vlny k srdci, pak to byla právě jacobí vlna. Co mě zaujalo? Vezme-li se jediný kožíšek této překvapivě drobné ovečky, naleznete v něm nejen několik odstínů barev od bílé přes šedé odstíny po hnědé až černé, ale také vlnu různé hrubosti od opravdu hrubých rousů po jemně vlnkatou podobnou merinu. Musela jsem hodně třídit, spoustu vlny jsem musela vyhodit (tehdy se nehledělo na kvalitu ani čistotu, vlna byla odpad), byla to mravenčí práce, vůbec nevoněla, ale vyplatila se. Česání ukázalo další možnosti. Odstíny se daly sčesat do dalších jemných …

Hotovo

Poslední ubrousek, poslední steh, vyprat a vyžehlit. To vše je ještě navíc třeba udělat. Když se mě někdo ptá, jak dlouho mi trvá utkat to či ono, nevím vlastně, co mám rychle odpovědět. Cožpak utkat, to docela frčí a dlouho to netrvá. Pletení je pomalejší činnost. Jenže – je tu plánování a výběr vzoru, velikosti výrobku, počítání nití, propočítávání délky a přepočítávání pro případné sražení se (bez matematiky se to prostě neobejde). Další počty přijdou při snování osnovy a nové počty při napínání a zavádění osnovy. Hodiny soustředění, chyba není vítaná. Pak se tedy človíček usadí za stav, na pár hodin si užije zábavu zakončenou velkým „entrée“ v podobě odvinutí hotového díla ze zbožového válce. A je tu zase nudná mravenčina – špendlení, stehování, zašívání, zapošívání a další nutnosti kolem dokončení. S plánováním vzoru pro tyhle ubrousky jsem se docela potrápila. Nějak mi nedošlo, že šlapadla přece jen budou fungovat na jiném principu než klapky u stolního stavu. Všechno se muselo podřídit liftplánu. A ten mi dovolil jen pět listů. Žádné velké omezení to ale …

Dokončovací práce

Občas nudné, občas zdlouhavé, občas uklidňující, občas zdržující a odvádějící od vlastního tkaní, občas plné očekávání, jak to všechno dopadne. Šiji pouze ručně, protože podle mého ruční práce si žádá své. Je toho celý velký štůček. Několik metrů, ani nevím kolik. Prostě jsem nasnovala snovadlo tak, že jsem vyčerpala všechny jeho možnosti. Pomalu odstřihuji díl za dílem, pečlivě špendlím a vyšívám steh za stehem, v místě spojů vzniká drobná ažurka. Líbí se mi to mnohem víc, než kdybych to stejné přefrčela na šicím stroji. Tentokrát mi nevadí ani křiklavé barvy, pro mě – zvyklou na odstíny z přírody, tak neobvyklé a trochu jedovaté. Po dlouhé zimní šedi představují všechno mé těšení na jaro, první květiny i barevné motýly. Opět mám trochu problém vzdát se každého kousku. Ve všech sadách těchto prostírek je kus ze mne, z mé momentální nálady, odráží se v nich elán i únava. A tak žádná souprava není stejná. I když vznikly na stejné osnově se stejným návodem a ze stejného materiálu, jsou odlišné a originální. Jejich budoucí majitel se může spolehnout …

Virtuální ticho

… u nás v Matyldině stodole může znamenat jen dvě věci. Buď se něco děje kolem zvěřince, nebo se usilovně pracuje na novém projektu. Tentokrát je to oboje. Ve stáji se zrodily noví drobečci, celkem bez našeho většího přičinění. Jejich mámy jsou zkušené holky. Legrační je, že jsem vždycky toužila po barevných jehňátkách, od Bivoje byla většinou bílá, a teď máme samé flekáčky, bez výjimky. Možná se mi nakonec po těch bílých i zasteskne. Ale pandičky, jak jim říkáme, jsou rozkošné. Otce nezapřou, podobají se mu jak kdyby mu z oka vypadly. Pro mě to znamená, že letošní jehněčí vlnka bude krásně melírovaná a možná budu mít i trochu přírodně hnědé. Juch! A z toho i vyplývá, že napřesrok budu moci nabídnout koberce a jiné tkaniny v čistě přírodních odstínech. Proč až za tak dlouho? No nejprve musí drobečkové vyrůst, potom musí vyrůst jejich vlnky, pak nějaký čas trvá, než se všechno zpracuje do podoby příze, jako je tady na obrázku z minulých let, a teprve potom mě čeká odměna v podobě zasednutí za stav. …

Jaro se blíží…

… vyzpívaly to sýkorky z okolí. I když je za okny sníh a v noci mráz, já už myslím jenom na jaro. Kytičky, pestré barvy, spousta světla, modrá obloha… Těším se a mezitím si čekání na jaro krátím vytkáváním svých představ do tkanin. Technika Summer and Winter. Líbí se vám? Chtěli byste se ji naučit? Je to jednoduché – stačí se přihlásit do kurzu tkaní v naší Matyldině stodole. Další články o této technice: Summer and Winter Z kurzu Summer and Winter Vzorník techniky pro 5 listů