All posts filed under: Akce a události

Tour de Fleece

Dnes startuje Tour de Fleece, mezinárodně už ani nevím po kolikáté, ale náš českomoravský tým jede už potřetí. Pro neznalé – v době, kdy cyklisté zvučných jmen šlapou do pedálů Tour de France, závodí v jednotlivých různě náročných etapách nebo také odpočívají, přadlenky šlapou do pedálů svých kolovratů a snaží se „našlapat“ co nejvíce kilometrů příze. A nenechte se mýlit, i tady si lze předurčit, jak náročná etapa to bude. Tak já mám připravené snadné, ale dlouhé kilometry kobercovky valaškovité, pro náročné stoupání jsem si naplánovala zmáknout co nejvíce příze angorské (ještě včera jsem ostříhala pár jedinců, takže je to přímo chlupatá hora) a pak si hodlám odskočit k přízím s různou texturou. Na to se už docela těším. Materiálu k předení mám víc, než měl k dispozici slavný Rumplcimprcampl. Tak uvidím, kolik kilometrů se mi podaří urazit. Tahle recesistická soutěž je velká motivace. A hlavně, jede se v týmu. Někde o kousek dál šlape kilometry jiná přadlenka a večer se všechny moc těšíme, až se vzájemně pokocháme výsledky těch druhých. Za závodníky zůstávají ujeté …

Tradice

Dvakrát do roka si udělám čas, vyhradím si celý víkend a ujedu rodině do Jindřichova Hradce. V mém krásném rodném městě stojí dům. Dům gobelínů se mu říká. Přesnější by asi bylo Dům tapisérií, ale už se stalo, jméno dostal a laikovi je stejně rozdíl mezi těmito dvěma pojmy nejasný. Od přízemí až po půdní prostory připomíná tenhle dům velkou a krásnou tradici, kterou budovali desítky let umělci i šikovné ruce místních tkadlen. Když jsem byla malá, tkalcovská i restaurátorská dílna fungovaly. Chvíli jsem snila o tom, že tkaní tapisérií by mohlo být moje budoucí povolání. Osud mě ale zavedl jinam. Nevadí. Po letech se mi naskytla příležitost učit se tomuto krásnému umění od učitelky, pro kterou byly tapisérie celý život. Vážím si těchto setkání, poslouchám její vzpomínky a vyprávění, hltám zkušenosti i rady. A připadám si pořád jako velký Neumětel z Neumětel. Nejde ani tak o výsledek, že bych si chtěla tapisériemi ověsit zeď. Jde o proces samotný, o setkání s milými lidmi, o příjemné prostředí a strávený víkend. A tak se těším na …

Krumbenowe

Byli jsme tam už potřetí. Zažila jsem jako účastník úplně první ročník, byla jsem i na druhém a po roční odmlce letos znovu. Nikdy to není nuda, vždy je tam na co se dívat a co obdivovat. Sjíždí se tam lidé se společným zájmem a nadšením pro zážitkovou archeologii. Pravěká kupecká osada, taková byla původní ústřední myšlenka. Ta trvá, ale klidně tu můžete vidět i řemeslníky středověké. Každý z nich je mistrem ve svém oboru. Obdivovala jsem práci s kovem, hrnčíře, brašnáře nebo pravěké lovce, kteří dokázali využít každou část úlovku ke zhotovení potřebných věcí. Nádoba a lžíce vyrobené z rohu byly umělecké dílo. Úplně k nepochopení pro mě byla výroba kroužkové zbroje. Že je z mnoha pospojovaných kroužků jsem věděla. Ale že každý samojediný kroužek je opatřený na spoji miniaturním nýtkem, který musel projít miniaturními dírečkami, to mi rozum nebral. Zvlášť když ruce výrobce byly jako tlapy medvěda. Moje srdeční záležitost jsou ale textilní řemesla. S barvířkami bych si mohla povídat celé hodiny i obdivovat nové odstíny barev, které poskytly známé rostliny. Tkaly se …