Nejnovější příspěvky

Nikdy neříkej nikdy

Už docela dlouho obdivuji práci tkadlenek, které se věnují tkaní šátků na nošení dětí. V naší malé české kotlince se najdou úplné umělkyně, mistři svého oboru. Jejich šátky jsou mistrovská umělecká díla. Přesně propočítané barevné osnovy, složité vzory, výběr materiálu tak, aby vyhovoval všem požadavkům, preciznost a náročnost práce, to všechno jsou detaily, kvůli kterým jsem si říkala, že bych nikdy šátky tkát nechtěla. Jen se obdivně kochám pracemi jiných.

IMG_2489

Člověk míní, okolnosti mění. Požádal mě blízký příbuzný, sportovec tělem i duší, on i jeho žena, že by jejich nastávajícího potomka rádi nosili, tak jestli bych nezkusila šátek utkat.

Ráda jsem to pro ně udělala. Byla to výzva, u které ještě stále nevím, jestli jsem to zvládla. Šátek jsem dotkala přesně „za pět minut dvanáct“, den předtím než se malý budoucí sportoveček narodil. Jestli bude funkční, to jsem moc zvědavá. Pro osnovu jsem na radu zkušených vybrala bavlnu – osvědčenou Sněhurku, útek je směs bavlny a vlny. Barvy i vzor si vybrali budoucí rodiče, nešla jsem proti jejich přání, pouze jsem si dovolila hrát si s šířkou pruhů, aby to pro mě nebylo úplně nudné (trochu něco na způsob Fibonacciho posloupnosti).

IMG_2496

Teď je šátek vypraný, suší se a čeká, až bude moct ovinout malého mimíska. A já se těším s ním, jak ta moje premiéra dopadne.

Reklamy

Jaký stav si vybrat?

Dostala jsem jednoduchou otázku, na kterou není úplně snadná odpověď. Sama jsem, z pohledu jiných tkalců, za zřejmě poměrně krátkou dobu prošla obdobím hledání a tápání. Některé stavy jsem si krátce vyzkoušela, jiné se zabydlely v mém ateliéru a už na ně nedám dopustit. Můj problém byl, že jsem věděla přesně, co chci tkát, ale nevěděla jsem na čem. Nevěděla jsem nic o systémech tkalcovských stavů a už vůbec jsem netušila, že každý jeden stav se nehodí úplně na všechno, co si usmyslím. K tomu jsem dospěla teprve po mnoha pátráních, pročítáním diskuzí, pokukováním po jiných tkadlenkách a také, jakmile se naskytla možnost, zkoušením na skutečných stavech.

Než se tedy začnete poohlížet po stavu, promyslete:

  • Bude tkaní můj koníček? Budu tkát jen občas, protože tkaní je časově náročné a já nemám tolik času. Nebo chci tkát na profesionální úrovni a tkaním si třeba i vydělávat?
  • Co chci tkát? Budu dělat radost rodině tkanými doplňky nebo se chci pustit do koberců, do kterých zatkám všechny své zbytky? Chci tkát jednoduché vzory nebo mě lákají složité vazby? Budu tkát z komerčních a spíš tenčích materiálů, nebo se pustím do tkané z vlastnoručně spředené příze?
  • Kolik mám doma prostoru pro tkaní? Nejen stav potřebuje své místo, někde musí být uskladněný i materiál.
  • A nakonec to nejdůležitější – kolik jsme ochotni za své tkaní utratit, protože věřte, jedná se tu o značnou investici.

Když si promyslíte tyto základní otázky, můžete se začít poohlížet po stavech. Dnes jsou u nás poměrně dobré možnosti, jak se dostat k vysněnému stavu. Máme zde tuzemské výrobce, občas se dá narazit na inzerát, který nabízí starší stavy za celkem slušné peníze. Kdo ovládá jazyk, bazary fungují i v sousedních zemích, jako je Rakousko nebo Německo. U nás doma můžeme zakoupit i nové stavy zahraničních výrobců, protože ti tu mají své obchodní zastoupení. To už tak levné není, ale cena odpovídá kvalitě. Nebo si seženete nějakého šikulu a postavíte si stav svépomocí. Na internetu se dají nalézt návody.

19433457_1930993700522364_2087967578_n

Nejjednodušší tkaní je tkaní na rámu. Rám může (nemusí) být opatřený hřebíčky, na které se upíná osnova. Rozměry tkanin se řídí rozměrem rámu, ale malý rám nemusí představovat malou věc, protože tkanina se dá sešívat do větších celků. Mezi hračkami pro tvořivé děti můžete objevit docela slušné dětské stávky, které pro jednoduché tkaní postačí.

IMG_7822.JPG

O něco vyšší třída jsou stavy s pevným listem, známé také jako RH stavy. Chcete levný, skladný, přenosný a přesto plně funkční stav? Pak je RH stav dobrá volba. Zde se dá natáhnout delší osnova a tkát tak delší kusy nebo i více kusů za sebou, což shledáte jako výhodné s ohledem na náročnost napínání osnovy. Šířka stavů je od 25 do 80 cm a dají se k nim dokoupit stojany. Stejně dobře se ale na nich tká i na stole. Na stavech s pevným listem se především tká plátnová vazba, ale absolutně nepředstavují žádné omezení. Jakmile proniknete do základů, začnete si „hrát“ a zjistíte, že i na tomto typu stavu se dá vzorovat a vytvářet poměrně složité vazby. Jen to bude časově náročnější než u stavů vyšší třídy. Existuje kniha vzorů pro tento typ stavu, ale pokud nevládnete angličtinou, dá se na You tube nalézt spoustu videonávodů. K některým z nich se dá také přidat druhý pevný list a hned je tu možnost dalších vazeb nebo dvojitého tkaní.

U nás se dají koupit stavy značky Ashford v Dalin Praha a stavy Kromski u Katrincola yarn.

Někomu postačí jednoduché vazby a raději si hraje s barvami. Ale jsou lidé, kteří rádi náročnější věcičky. Pro ty jsou tu stavy vícelisté. Začínají na dvou listech, které dokážou také pouze plátno, ale rozhodnete-li se pro čtyřlistý stav, vaše možnosti jsou rázem obrovské. Platí, že čím více listů, tím více možností. Já se zastavila na osmi listech a opravdu mi to stačí. Nikdy nebudu moci vyzkoušet všechny možné vazby, protože můj život je příliš krátký na to, abych to zvládla. Tyto stavy už jsou samozřejmě dražší v řádu od několika tisíců, přes částky desetitícové až po částky přes sto tisíc.

IMG_6373

Mohou být stolní, které se často dají i s osnovou složit a pak nezabírají místo. Ty jsou ovládané soustavou klapek, takže tkaní se odehrává tak, že si ručně zvedáte listy soustavou klapek a pak terpve prohazujete člunek. Zaměstnané jsou tedy hlavně ruce. Představuje to zpomalení procesu, ale zase jsou tu bohaté možnosti obměňování vzoru na jedné osnově a návodu. To na těchto stavech velmi oceňuji, protože mě příliš nebaví tkát vícekrát stále stejnou věc. Netvrdím, že se na těchto stavech nedá tkát něco hutnějšího, ale shledala jsem je jako vhodnější pro jemnější práci – prostírky, šály, ponča, polštáře apod. Koberce, které se musí hodně přitloukat, bych přenechala podlahovým stavům. Také mají mnohem méně prostoru kolem zbožového válce, takže u tkaní silnějších hutnějších tkanin můžete být nepříjemně překvapeni, že se vám tkanina na válec nevejde. Omezením je i pracovní šířka stavů. která se pohybuje od nějakých 40 cm po 80 cm.

IMG_20180824_155041

Podlahové stavy dokážou utkat všechno, od jemného plátna po pevné koberce. Limituje je pouze počet listů, případně šířka, ale tyto stavy bývají často širší než stolní stavy a jsou stabilnější a pevnější. Zvedání listů ovládáme šlapadly, takže ruce jsou nyní volné a práce se tak zrychlí. Když je ještě navíc stav opatřený dráhou pro létající člunek, můžete si u tkaní odříkávat ono tkalcovské „na cukr, na kafe“. Tyto stavy se dělí do tří základních skupin. Nebudu vás nudit podrobnostmi, ale jde o systém navázání šlapadel a zvedání listů. Buď může být každé jedno šlapadlo navázané na jeden list, což není u stavů s více než čtyřmi listy výhodné, nebo se na jedno šlapadlo naváže určitý počet listů podle daného vzoru a ty se pak zvednou naráz. Další systém zároveň zvedá a zároveň stahuje listy a tím se otevírá větší prošlup a pohodlněji se provléká tkací jehla naplněná materiálem. Podlahové stavy jsou drahé, zabírají poměrně dost místa, z mého pohledu jsou to jediné nevýhody. Výhod je více, např. někde je možnost nechat si nasnovat osnovu, jiné nabízejí sekční válec, který je skvělý pro ty, co nemají k natahování osnovy žádného pomocníčka po ruce. Kapacita těchto stavů je mnohonásobně větší, z jedné osnovy utkáte mnoho výrobků.

A kam dál pro stav?

U nás:

V zahraničí:

Oblíbené jsou severské stavy značky Glimakra nebo Toika, které se u nás nedají zakoupit (pouze z druhé ruky), ale dají se dovézt ze zahraničí (Polsko, Německo, Rakousko,…)

A ještě jeden poznatek. Až budete zvažovat cenu, nezapomeňte na to, že ta bývá vždy základní, startovací, protože ke stavu si zároveň musíte pořídit další vybavení, jako je snovací rám, člunky nebo tkací jehly, další paprsky, nitěnky navíc, rozpínka, rozřazovač  apod. A to všechno stojí nemalé peníze. Tkaní je finančně náročný koníček, ale krásný. Nejsou to zbytečně vyhozené peníze. Viděla bych to spíš jako investici. Tkalcovský stav zůstal po staletí v celkem nepříliš změněné podobě. Je to nástroj, který vám nezrezne jako auto v garáži, nevyjde z módy jako drahé značkové doplňky, nezestárne jako drahá elektronika. Zůstane tu pro vaše potomky nebo se dá vždy prodat a poslat dál k jinému nadšenci, který s ním stráví krásné chvíle.

 

Kovářovic kobyla

Úsloví o kovářovic kobyle zná, doufám, každý. O mně z velké části platí také. Ne že bych doma neměla nic, co jsem si vyrobila, ale vždy dávám přednost práci pro druhé. Tak např. už pár let plánuji ručně tkané závěsy na míru mé kuchyně. Materiál nakoupený, ale pořád mělo něco přednost. Jako dobrá motivace se ukázalo ty letité sluncem vyrudlé sejmout a už je tam prostě nedávat. Pohled na polonahé okno popostrkoval k tomu, abych už konečně začala.

 

Konečně je tu tedy nějaký začátek, překonání všech nesnází kolem výpočtů, příprav osnovy, plánování vzoru a napínání osnovy na stav. Pod rukama mi vzniká cosi, co se uhnízdilo v mých představách. Nikdy se ale představa nezrealizuje zcela a přesně, vždy je to určité překvapení a to je na téhle ruční práci nádherné, protože já mám překvapení moc ráda. Takové to Ach!, když člunek prolétne několika řadami a barvy i vazba ukážou, co umí.

 

Tak teď už je konečná podoba jasná. A také je jasné, že kovářovic kobyla alespoň pro tentokrát naboso nebude.

IMG_20180819_113739

Budoucí závěsy na tři okna. Ažurová technika se projeví teprve po vyprání. Na správných místech se utevřou dírečky a tkanina pak bude vzdušná a propustná. Materiál je bavlna značky Venne, dražší ale luxusní záležitost. Zaručuje výrobku trvanlivost.

IMG_20180819_114011

Zkušenost ověřenou používáním výrobku už mám, podobné závěsy slouží už skoro rok mé sestře, která je s nimi moc spokojená.

Zajímá vás technika? Mohu vás s ní seznámit v individuálním kurzu tkaní.

Toužíte po podobných luxusních textiliích tkaných na míru? Můžeme se domluvit na zakázce. Doba zhotovení se odvíjí od náročnosti projektu a od toho, zda mám zrovna volný některý z mých dvou stavů. Nebojte se mne kontaktovat.

hackovana-ovce-matyldina-stodola

Borovanské ovčácké slavnosti

Blíží se slavnost mému srdci blízká. Oslavovány budou hlavně ovečky, ale i jiná chlupatá stvoření. Program bude nabitý ukázkami a produkty, které nám tato milá nenáročná stvoření poskytují. Více se můžete dočíst na stránkách českobudějovické Rosy.

Budu tam i já, letos to ale bude premiéra pro Matyldinu stodolu. Jestli vás tedy zajímají naše produkty a v neděli 5. srpna nemáte kloudného co na práci, rozjeďte se do jihočeských Borovan. Třeba jen pozdravit nebo si prohlédnout zblízka naše koberce i jiné tkaniny, ručně předenou přízi vlněnou i z angor nebo přírodně barvená klubíčka pro pletení i jiné šmodrchání.

A když vás popadne touha si také něco vyzkoušet, budu vám nápomocná u jednoduchých tkalcovských stávků nebo vřetánka.

 

Fotky jsou pár let staré, ale atmosféra bude určitě stejná.

Autorem ovečky z titulního obrázku, včetně návrhu, je dcera Katka z Matylda’s barn.

Ohlédnutí za kurzem

Individuální kurz Vzorování ve dvojité tkanině – myslím že se povedl. Program byl v rámci dvou dnů (16 hodin) velice nabitý. Už jenom příprava osnovy je náročná, tak tu jsem natáhla sama. Obešlo se to bez chyb, všech 440 nití vzorníku bylo na svém správném místě.

Znovu se mi potvrdilo, že zájem o ruční práce spojuje a přivádí mi do cesty jen samé zajímavé lidi. Bylo tomu tak i v tomto případě. Já jsem pomohla své žačce Evě proniknout do tajů několika technik, které dvojitá tkanina nabízí, a ona mě na oplátku obohatila svým vyprávěním o cestách mezi jihoamerické indiány, kteří, jak je vám mnohým jistě známo, jsou nepřekonatelní umělci ohledně spřádání vlny, přírodního barvířství i tkaní na neuvěřitelně primitivních, ale velice promyšlených zařízeních, která se snad ani nedají nazývat stavem. Je to prostě osnova se soustavou tyček, kterou si zavážete za záda a pak někde před sebou třeba za strom a můžete tkát.

Tento druh tkaní techniku z kurzu vzdáleně připomíná, protože se také používá zdvojená vícebarevná osnova. Ovšem u „backstrap weaving“ vzoruje osnova a útek je schovaný. U technik vzorování ve dvojité tkanině vzoruje vyváženě osnova společně s útkem.

Během lekce jsem naučila svou žačku chápat, jak jedna barevná vrstva prostupuje za určitých podmínek druhou, jak si mění své pozice a jak je přivést k tomu, aby ještě navíc vznikaly vzory podle našich představ. Chybami se člověk učí, takže se také občas páralo (párání, matka dobrého díla) a některé chyby odhalil až rub po sundání díla se stavu. Na nich se ovšem člověk také učí chápat, jak to funguje a na co si dát pozor.

IMG_20180721_203143

Může se zdát, že vzorník, který vznikl, je opravdu skromné dílo, že za dva dny by toho mohlo být více. Ovšem tady se nejedná o nějaké „šup sem šup tam“ člunkem. Musí se přemýšlet, musí se nabírat pomocným dřívkem, musí se počítat. O to lepší pocit má člověk z dobře udělaného díla.

Dovolím si přidat slova mé žačky:

Vlaďka je výborná učitelka, takže tkaní ve dvojité tkanině jsem v pohodě zvládla. Už si vybírám, jakým kurzem budu pokračovat….!

Chcete se přidat? Stačí se přihlásit tady nebo na Fler.