Nejnovější příspěvky

Šály v tyrkysu

Moc se mi líbí kombinace světlé hnědé, bílé a tyrkysové barvy. Takže když jsem v nabídce oblíbeného prodejce přízí z přírodních materiálů objevila tuhle barevnou trojkombinaci, neváhala jsem. Alpaka je hřejivý materiál, tak na co jiného by se hodila více, než na šály? Chtěla jsem si zároveň vyzkoušet oblíbenou ažurovou techniku, kterou se nyní zabývám více do hloubky, a tak bylo jasné, jakým způsobem budu šály tkát. Hrála jsem si s kombinováním barev i vzoru, protože příze se se přece jen chová jinak než nit a nemůžu od ní očekávat ten samý výsledek.

ručně tkaná šála

vzdušná šála z alpaky

Vznikly dvě šály, v jedné převažuje tyrkysová a hnědá a ve druhé bílá s tyrkysovou, hnědé tyto dvě barvy jen doplňuje. První je utkaná jednoduchým útkem a je proto vzdušnější. Také je delší. U druhé jsem použila útek nadvojato, proto je šála hřejivější, ale je kratší.

ručně tkaná šála

Mohou být pro svou podobnost použité jako partnerské šály. Jestli se někomu z vás líbí a chtěl by je mít, neváhejte mě kontaktovat, nebo navštivte náš obchůdek na fler.cz/matyldina-stodola

Ručně tkané utěrky

„Do toho bych se nikdy neutírala! Je to škoda používat na nádobí! Zničily by se! Použila bych je spíš jako dečku nebo prostírání!“… takové a další podobné věty slýchám ve vztahu k ručně tkaným ručníkům nebo utěrkám. Kdybych se na věc dívala před časem, bez osobních zkušeností, určitě bych souhlasila. Ručně tkaný výrobek není levný a utírat si do něj ruce nebo ho používat v kuchyni s veškerou zátěží by byla představa hrozné škody.

bavlněné utěrky

Ale jaká je to vlastně škoda? Koupím-li si drahý vlněný koberec, položím luxusní podlahu, pak po tom všem šlapu, nelétám vzduchem. Koupím-li si drahou sedací soupravu, nezakryji ji igelitem, používám ji. Jakoukoliv jinou věc, do které investuji větší peníze, používám. Vím, že mi bude dobře a déle sloužit než levný výrobek. Proto jsem investovala peníze. Stejné je to s utěrkami.

bavlněné utěrky

První, na co se zákazník dívá, je vzhled výrobku. A hned potom se podívá na cenu. Možná až na třetím místě řeší, z čeho je výrobek zhotoven a kdo ho vyrobil. Cena se ale  odvíjí právě od tohoto třetího hlediska. Země původu cenu ovlivňuje značně, ale o tom se tu rozepisovat nechci. O materiálech už také něco víme – nejlevnější jsou samozřejmě syntetika, ale kdo si chce utírat ruce do umělotiny, která nesaje? Potom je tu bavlna. Koupila jsem si levné bavlněné utěrky. Je přes ně skoro vidět. Slouží mi jako hadry k úklidu, protože na utírání nádobí nebo rukou se nehodí. Jsou okamžitě mokré. Stejně dlouho, jako ty hadrovité utěrky, používám ty, které mi kdysi pořídily do výbavy maminky, babičky nebo tetičky. Slouží dobře, protože jsou z kvalitních bavlněných nebo lněných materiálů. A ty mi byly vzorem pro mé vlastní – ručně tkané.

bavlněné utěrky

V prádelníku mám totiž také utěrky, které jsem si utkala. Nešetřím je. A rodina dostala nakázáno, že je má používat jako ty ostatní. Zpočátku s tím měli problém. „Tvoje utěrky vypadají jako dečky.“ řekla mi dcera. Do deček se přece ruce neutírají. Po čase si ale zvykli. První moje ručně tkané utěrky užíváme pravidelně už tři roky. Ráda si pod nimi nechávám třeba kynout těsto na chléb. Tyhle utěrky pohozené kdekoliv v kuchyni nebudí dojem nepořádku, ale kuchyň doplňují. Je to prostě pěkný kus textilu. Další věc, co na nich miluji, jsou jejich vlastnosti. Savost je samozřejmostí. Ale skvělá je i jejich údržba. Peru je s ostatním prádlem v pračce, pověsím a potom rovnou složím do police, protože se nemačkají.

bavlněné utěrky

Utěrky si mohu vyrobit na míru svým vlastním požadavkům i mé kuchyni. Mohu si vybrat barvy, materiál, zvolit odpovídající velikost, rozhodnout se pro způsob zavěšení. I v tom spočívá kouzlo ručně tkaných výrobků. A podobně, jako se nebály babičky použít utěrky jako dárek, nemusím se ani já stydět něco takového darovat.

A co vy? Přesvědčila jsem vás? Nemáte chuť si vyzkoušet něco trochu jiného? Jestli ano, je možné se domluvit na zakázce podle vašeho přání. Neváhejte mě kontaktovat.

Není vlna jako vlna – původní valaška

Už jsem se mnohokrát vyznala, jak moc miluji přírodní surovou, komerčně nezpracovanou vlnu. Naučila mě všechno, co o tomto skvělém přírodním materiálu vím. Nejvíc jsem se samozřejmě naučila na vlně z vlastních oveček – původních valašek. Bývaly doby, kdy lidé nevěděli nic o ovcích s jemnou vlnou typu merino. Přesto se odívali do vlněných ošacení. Možná měli hroší kůži, napadne mnohého zhýčkaného dnešními materiály. Já si však myslím, že uměli vlnu původních plemen dobře zpracovat. Využít ji pro různé účely, při kterých se zcela uplatní všechny skvělé vlastnosti tohoto materiálu.

ovčí toulky

delší část tvoří hlavně hrubé pesíky

Valašky chováme už sedm let (tady to začalo). Od začátku je stříháme dvakrát ročně, jejich vlna totiž přirůstá rychle a pro ovce je myslím pohodlnější nenosit přes zimu na hřbetě takovou váhu. Zjara, když se rodí jehňata, je opět lepší, když má ovce kratší vlnu. Za prvé kvůli čistotě a za druhé – jehňátka se snáze dostanou k vemínku přes kratší vlnu než přes dlouhé licousy. Nemůžu si tedy stěžovat na nedostatek materiálu, dvakrát ročně mám vlnu z dospělých ovcí a jedenkrát za rok z jehňat. Tím je také moje zkušenost vícenásobná.

původní valaška - střiž

stříháme ručně, nabroušené nůžky jsou nutnost

Mohla jsem si vypozorovat všechny faktory, které ovlivňují kvalitu. Největší roli v kvalitě vlny hraje podle mého soudu zdravotní stav zvířete. Jakékoliv oslabení se okamžitě projeví a je tak ukazatelem, že je něco v nepořádku. Odstraní se příčina a kvalita vlny se opět zlepší.

Počasí. V posledních letech si s námi pohrávalo. Některé roky byly teplé, jiné chladné. Suchá a horká léta byla nic moc pro to, aby vlna pěkně narostla. Počasí samozřejmě ovlivňuje kvalitu pastvy a ta hraje velkou roli v tom, jaký je zdravotní stav zvířete.

Stáří zvířete. Souhlasím s tím, že mladé zvíře má zpravidla jemnější vlnu, ale nemůžu to potvrdit na sto procent. Stávalo se mi, že mnohdy měla jehňata vlnu hrubší, než bych od nich očekávala. Zřejmě v nich zvítězily geny po předcích. Vysvětlím. Protože valašky před lety jako druh téměř zmizely, a aby byly zachované, byly znovu přešlechtěné ze zbylých kusů původních valašek a zušlechtěných valašek, které byly překřížené s jinými plemeny… Je to prostě trochu složité, ale mezi jehňaty se pak mohou objevit kusy s hrubou vlnou už v jehněčím věku, zatímco některé dospělé kusy se jemností přibližují třeba vlně šumavek. Rozdíl mezi pohlavím se také projevuje, hrubší jsou samozřejmě kudrny beránčí.

původní valaška

beránčí kudrnky barvené přírodními barvivy

Ze všech těchto rozdílů v hrubosti, délce loken, zbarvení, obsahu podsady nebo příměsi barevných odchylek mám já potom radost. Třídím si vlnu hned při střiži. Rovnou si určuji, na co bude vhodná. Vlnu s nejdelšími a pevnými pramínky spřádám na osnovu pro tkaní. Hrubší, ale kratší vlna, která obsahuje podsadu, se bude hodit na nadýchaný útek. případně z ní spřádám tenkou nit pro tkaní tapisérií. A z té nejjemnější se snažím vhodným stylem předení získat přízi pro pletení svrchního ošacení.

kobercová příze

kobercová příze předená pro účely tkaní na rámu, barvená přírodními barvivy

Vlna z valašek docela dobře plstí za mokra a taková plsť je potom odolná a pevná. Známé jsou i „guby“, které nosili bačové jako svrchní oděv a které je zcela chránily před jakoukoliv nepřízní počasí. Na povrchu měly dlouhé lokny ovčí vlny, které byly zatkané do základní plátnové vazby a ta byla následně zaplstěná, aby v ní lokny držely. Bača měl potom stejnou ochranu jako jeho ovečky.Pořád se chystám si takovou gubu utkat alespoň jako podsedák nebo kobereček, ale zatím to za mě s velkým úspěchem vyzkoušela kamarádka. Snad se k tomu také někdy dostanu.

Ani tu málo kvalitní vlnu nevyhazuji, používám ji na vycpávky. No a obzvláště pěkné a kudrnaté lokýnky jehněčí vlny využiji jako vlásky pro andílky nebo panenky.

Pevně spředená a z více pramenů skaná příze vypadá spíš už jako provázek, tak proč ji tak nevyužít? Zatkávala jsem ji vedle jutových provazů do předložky do předsíně a vydržela už pošlapání od mnoha nohou. Nebo jsem ji zapletla mezi proutky pedigu, kde se vyjímala stejně dobře jako jiné používané materiály. Časem určitě přijdu na další a další možnosti využití. Zřejmě se ve mně probudilo to, co bylo v pokoleních zakódováno dříve – nic nevyhodit a zužitkovat do posledního zbytku.

Pokud se chcete naučit porozumět tajům spřádání vlny, ať už na vřetánku nebo na kolovrátku, neváhejte se přihlásit do našeho kurzu předení.

Česance a jak na ně

Každý, kdo začíná s předením ať už na vřetánku nebo na kolovrátku, pociťuje radost z procesu, na jehož konci je stočená nit, která drží a dá se z ní plést, háčkovat nebo tkát. Tato velká radost přetrvává poměrně dlouho. Nicméně jakmile se stane předení samozřejmým pohybem, nad kterým už není nutné přemýšlet a hlídat každý pohyb a klidně se při něm můžete bavit s návštěvou nebo koukat na televizi, přijde druhá fáze. Kolem vás se hromadí klubíčka a najednou možná zjistíte, že ne všechna jsou úplně to pravé ořechové. Že možná čepice nemusela být tak tuhá, šála tak kousavá, ponožky mohly vydržet o něco déle a možná jste si mohli ušetřit zklamání z popraskané osnovy na stavu. Jak tomu předejít?

angorská příze

Je dobré si udělat vzorník, jestli bude příze vyhovovat účelu

Musíme se vrátit na samý začátek. Už výběr vlny nebo srsti dalších živočichů je důležitý. Nebudu teď psát o komerčních česancích. Občas si je spředu, ale není to pro mě žádná zábava. Mnohem raději mám vlnu surovou, kterou si připravuji od samého začátku – praní, sušení, barvení a nakonec česání. Všechno tohle mi dává velkou svobodu v dalším rozhodování i inspiraci pro příští projekty.

česání vlny

Když jsem kdysi začínala příst valašku, která má něco kolem 40 mikronů, chtěla po mně dcera uplést vestu. Věděla jsem, že to bude vesta kousavá, Ale výsledek předčil očekávání. Prostě se to nedalo nosit. Dnes už ale umím upříst valašku tak, že dokáže být mnohem příjemnější na dotek. Merino z ní sice nikdy neudělám, ale na svrchní ošacení je vhodná. Jak je to možné? Pátrala jsem a našla jsem si různé způsoby česání i předení. Mohu si tak předem naplánovat, jestli výsledná příze bude pevná jako provaz, nebo nadýchaná a lehká jako chmýří.

IMG_9854.jpg

Vlevo valaška spředená napevno do koberce, vpravo nadýchaná pro pletení svrchního ošacení 

Česat vlnu jsem začínala s hřebenem na psí srst. První profi nástroj byly česací kartáče. Těm jsem zůstala věrná, ale nemůžete jimi vyčesat hromady vlny, aniž by se to neprojevilo na bolavých rukách. Tak do Matyldiny stodoly přibyla česačka. Je to skvělý pomocník k rychlému vyčesání vlny. Nedokáže z ní ale odstranit nečistoty, které v surové vlně obvykle bývají.

česance valašky

česance valašky z jedné sezóny, barveno přírodními barvivy

K tomu mi manžel sestrojil „žraloka“ – kolíbku, která svými hřeby vlnu rozvolňuje a zároveň z ní uvolňuje nečistoty. Tento nebezpečný nástroj výrazně zrychlil celý proces.

100B4004

Co je ale vhodné pro původní plemena s hrubou vlnou, není vhodné pro jemnovlnná plemena. K takové vlně se musí od začátku přistupovat úplně jinak. Jinak se pere a jinak se češe. Česačka je opět dobrý pomocník. Jít ale se žralokem na merino je stejné jako když si slon jde zatančit do porcelánu. Musela jsem se tedy znovu vyrovnat s tím, jak odstranit nečistoty, které v jemné vlně ulpívají mnohem více. Pomohly česací hřebínky, ale časem jsem objevila i další jednoduché techniky, které tento problém řeší. Do mého arzenálu česacích zbraní patří ještě švihací kartáček, který se ukázal být jednoduchým, ale velice prospěšným pomocníkem zvláště právě u merina.

IMG_6851

Když je vypráno, nečistoty odstraněné, vlna nahrubo načesaná, můžeme přemýšlet o budoucí přízi. Proces česání totiž ještě nekončí. Poslední podoba česance předurčí, jakou podobu bude příze mít a jak bude nadýchaná nebo pevná. Také je to důležitý faktor v tom, jak se nám následně bude příst. Každá vlna chce totiž svou přípravu. Nástroj, který vyhovuje jednomu druhu, nevyhovuje druhému.

IMG_0876

Zdá se vám tohle všechno příliš složité? Pak máte dvě možnosti. Buď si dál češte vlnu po svém nebo si přijeďte vyzkoušet všechny mé nástroje a druhy česání do Matyldiny stodoly. Ráda se s vámi podělím o zkušenosti. Informace o kurzech najdete ZDE.

protažení česance dizem

 

Beránčí vlnky

Přišel k nám z nedalekých Novohradských hor z prostředí, kdy lišky dávají dobrou noc a z kopců, kde se ovečky pasou, jsou nádherné výhledy na nedaleký klášter. Měl volnost, kam až mu ohradník dovolil. Musel se vyrovnat s rozmary počasí, pásl se na místních bylinách. To vše se projevilo na jeho kožíšku. Mojmír (jak jsme ho nakonec pojmenovali, protože do Bivoje má hodně daleko a prostě ho nemůže nahradit), má vlnu totálně odlišnou od všech našich ovcí i beránků. Znovu se mi potvrdilo, že na kvalitu má vliv prostředí i čím se ovce živí, nejen stáří.

původní valašky

Mojmír ještě mezi svými na aukci beranů. Padl nám ihned do oka, nebyla to těžká volba.

Mojmír je mladík, přesto měl ze všech na podzim ostříhaných zvířat nejhrubší vlnu. Ale také nejčistší. Jeho vlna má vysoký lesk, mírně zažloutlé zbarvení a k mé velké radosti vypraná a vyčesaná byla velice rychle. Využila jsem babí léto, obyčejnou odraženou vodu ze studně, starou ždímačku, která je k nezaplacení (jinak vlna schne nejméně týden), a česačka zdolala Mojmírův kožíšek během dvou odpolední. Vlna byla poměrně krátká, Mojmír byl zřejmě ostříhaný i na jaře. Převažovaly hrubé pesíky, podsady bylo jen málo. Tady byla jasná volba využít ji pro koberec, a to pro útek. Osnova by nebyla dost pevná.

původní valašky

Vedle našich beránků vypadá Mojmír hrdě a vznešeně.

původní valašky

Naši beránci mají vlnu mnohem jemnější a kudrnatější. Troufám si ji použít i na svrchní pleteninu.

Předla jsem na kolovrátku středně silnou jednonitku z ruliček, kterou jsem následně doprala v horké vodě s přírodním prostředkem obsahujícím sodu a zároveň ji tak fixovala. V hlavě mám vizi koberce v čistě přírodních barvách. Přestože je Mojmír docela statné zvířátko, nenosil toho na hřbetě mnoho. Doplním množství napředené příze něčím dalším, co se bude vedle té krásné jemně smetanové barvy vyjímat nebo ji vyzvedne a nechá vyniknout. A bude to zároveň křest nového stavu, který mi má potvrdit, že jsem si vybrala správně. Moc se těším.