Pokud jste ještě tento výraz neslyšeli nebo máte pouze mlhavou představu o tom, co sekční válec je, a jste zvědaví nebo zvídaví, potom je tento příspěvek právě pro vás. Video v příspěvku vám pak ukáže proces navíjení osnovy na sekční válec.

Takže, co to znamená, když se řekne, že stav je opatřen sekčním válcem nebo si ho k němu můžete dokoupit? Většina malých podlahových stavů má systém navádění osnovy na osnovní válec přes nějaký rozřazovač. Např. Louët stavy jej už mívají zabudovaný, k Ashford stavům si rozřazovač dokoupíte jako příslušenství nebo vám ho někdo šikovný vyrobí. Rozřazovač slouží k tomu, aby se osnova navíjela rovnoměrně po celé šířce osnovního válce. Někdo vám ovšem musí osnovu při navíjení držet. Nebo musíte vymyslet nějaký systém zatížení, protože osnova musí být navinuta pod určitým a hlavně rovnoměrným tahem. Čím širší osnova, tím obtížnější to je.

A proto lidé přišli na systém postupného navíjení osnovy po částech, neboli sekcích. Osnovní válec je rozdělený přepážkami na úseky určitých rozměrů a každý z úseků je navíjen zvlášť. Profesionální tkalci k tomu potřebovali ještě cívečnici – rám, ve kterém jsou upevněné cívky s osnovním materiálem, dále zařízení, které se upevní ke stavu a slouží jako regulátor napětí i rozřazovač současně. Ty lepší mají ještě zabudované počítadlo, abyste věděli, kolik materiálu máte navinuto. Toto si dnes k sekčnímu snování můžete pořídit také, ovšem není to levné.

Svůj největší podlahový stav jsem si pořídila se sekčním válcem s tím, že bych osnovu klasickou cestou sama nedokázala navinout. A ukázalo se, že to byla dobrá investice. K navíjení mi totiž stačí ty nejjednodušší pomůcky, které se ke stavu dají koupit. Je to malý posuvný rozřazovač s dřevěnou pomůckou pro udržení osnovního kříže. Sekční válec je opatřený kovovými přepážkami, které jsou odnímatelné. Mohu si tedy nastavit šířku sekce podle potřeby.

Než začnu s počty, podotýkám, že můj sekční válec je rozdělený v centimetrech, ale zakoupit můžete i sekce měřené v palcích, tam je potom jedna sekce široká 2,5 cm. Nejmenší sekce na mém válci je široká 2 cm. Posuvný rozřazovač umožňuje navíjet sekci až 8 cm. Já mám sekce nastavené na 6 cm úseky a to mi plně vyhovuje při použití jakéhokoliv materiálu. Menší sekce volím pouze na okraji, když potřebuji menší šířku osnovy než je násobek 6. Např. potřebuji šířku osnovy 50 cm, rozdělím si tedy sekce na 8 sekcí po 6 a jednu sekci 2 cm širokou.

Při sekčním snování musíte trochu změnit myšlení co se týká počtu nití v osnově. Každá sekce se totiž musí zaplnit, nemůžete ji navíjet menším počtem nití, než do ní patří, osnova by se vám sesouvala k okrajům a její délka by pak neodpovídala ostatním sekcím. Ze stejného důvodu nemůžete do jedné ze sekcí navinout více nití než do ostatních. Tohle ale není na překážku. Jak už jsem se zmínila, šířku můžete vyrovnat zmenšením sekce, do které navinete odpovídající počet osnovních nití.

Osnovu začínám výpočtem hustoty nití na 2 cm a následně počet nití na sekci. Má-li moje sekce 6 cm, vynásobím počet nití třemi. Např. si spočítám, že na 2 cm potřebuji 16 nití, pro sekci to potom bude 48 nití. Každou sekci si snovám zvlášť a buď s ní jdu rovnou po sejmutí ze snovacího rámu na stav, nebo si jednotlivé nasnované sekce pověsím a až je mám všechny, jdu navíjet. Je to celkem jedno, jaký postup si zvolíte. Jen byste si měli vše připravovat sami a ke snování i navíjení přistupovat v pohodové náladě. Změna napětí osnovy totiž může znamenat i několikacentimetrový rozdíl mezi jednotlivými sekcemi.

Hřebínek rozřazovače má čtyři zuby na 2 cm šířky. Pro sekci 6 cm to tedy bude 12 zubů, do kterých musím rovnoměrně rozdělit mých 48 nití. 48 je naštěstí dělitelné 12, takže vím, že do každého zubu rozřazovače v šíři 6 cm vložím 4 nitě osnovy.

Konec s počty!

Ve videu se vám budu snažit ukázat a vysvětlit, co s takto připravenou osnovou dělám a jak ji dostanu na válec. Tam se dozvíte více i s názornou ukázkou.

Možná se ptáte, jaká je přednost sekčního válce před klasickým osnovním válcem? Něco už jsem zmínila na začátku, ale shrnu to zde.

Za největší přednost považuji to, že nemusím nikoho shánět k ruce, aby mi s osnovou pomohl. Zvládnu to sama.

Druhá největší přednost spočívá v tom, že i při šířce tkaniny 110cm je osnova navinutá naprosto rovnoměrně, nikde se mi neprověšuje, nikde nenapíná víc, než by měla.

Osnovu nemusíte nasnovat a natahovat naráz, můžete si od toho odejít, odpočinout, nechat na další den, týden, měsíc, nic se nestane.

To jsou přednosti. Za možnou negativní věc oproti klasickému snování bych možná viděla to, že to asi déle trvá. Ale neumím to úplně posoudit. Nemám srovnání. 600 nití byste si pro klasickou osnovu také museli připravit po částech a když si pak představím, jak těch 600 nití ukládám do rozřazovače, pak mi má sekční varianta přijde přívětivější. Na klasický osnovní válec navíjím jen užší osnovy kolem 60 cm.

Jestli budete mít k sekčnímu snování dotaz, doplňující informace apod., směřujte je, prosím zde do komentáře nebo do komentáře pod video, třeba tak najdou odpověď na své otázky i další zájemci a nebudou se muset ptát. (A hlavně chci šetřit svůj čas, protože často opakovaně odpovídám na stále stejné dotazy, čímž vám ale nezakazuji se ptát, klidně se ptejte.)

Pokud zápasíte s přípravou osnovy, jejími výpočty a dalšími zákeřnostmi, a nemusí to být zrovna sekční snování, můžete mě kontaktovat a domluvit si individuální kurz. Nějaké termíny v letošním roce jsou ještě volné.

Příprava osnovy pro sekční válec: