Vrcholí barvící sezóna. Letos jsem si ji opět i přes nedostatek času užila. To jednomu nedá, když kolem sebe vidí, jak to všechno roste, kvete a plodí. A ono se to i přes chladné a deštivé počasí dělo. Navzdory mokru a zimě kytky stále kvetou. A těch plodů co se urodilo! Ve všem se skrývá nějaký barevný potenciál, který je možné využít.

• 

To si tak jdete na vycházku, a hele! krušina obsypaná plody! Tak honem, než ji oberou ptáci. Nějakou tašku nebo sáček nosím vždy při sobě. Takový barevný potenciál, jaký v sobě tyhle černé kuličky letos skrývaly, jsem už dlouho nezažila. První, druhá, třetí i čtvrtá lázeň stále měly co nabídnout. Barevné odstíny přecházely od svítivé zelené přes šedozelenou. Těžko takové barvy popsat. Těším se na tkalcovský projekt, který už mi zraje v hlavě, i na to, jak se tahle barva bude chovat dál, když bude v používaném kousku šatníku.

• 

• 

• 

Společně s účastnicemi mého barvířského kurzu jsme se pustily do experimentování s mořidly klasickými i přírodními. Vyzkoušely jsme si i zajímavý způsob jak vytěžit alespoň trochu indiga velice jednoduchou cestou čistě přírodně bez chemikálií. Klasická džínová modrá byla sice pouze zbožné přání, ale barva je velice zajímavá, taková petrolejová modř. A jak už to u indiga bývá, mění se vzorek na vzduchu stále více do temna. Určitě se k tomuto způsobu ještě někdy vrátím.

• 

• 

Mám velkou radost z toho, kolik barevných odstínů jsme dokázali během pouhých dvou dnů získat. Celkem 105 odstínů. A není to žádná nuda. Zelené a žluté sice převládají, ale máme i červenou, růžovou, fialovou, modrou nebo temně hnědou. Většina těchto barev pochází z mé zahrady, ve které si pomalounku buduji barvířskou část. Hodně rostlin v ní pochází z domácích zdrojů, nebo jsou to rostliny kdysi do Evropy dovezené, které jsou tu už věky zplanělé a najdete je na každém rumišti. Dobře slouží i rostliny okrasné nebo užitkové. A další příspěvky do barevné palety rostou všude po okolí. Jen se člověk víc naběhá.

Barevných odstínů mohlo být daleko víc, ale byli jsme limitovaní počasím, časem a také počtem hrnců, přece jen nejsem zařízená na takovou smršť barviva. Nestíhali jsme ani přidělávat další přadýnka pro barevný vzorník. Prostě čas i déšť je v tomto případě nepřítel kreativity.

Přesto těchto pár drobností jsme byly spokojené a za vzorník, který vznikl během dvou dnů, by se jistě nemusel stydět ani profesionální podnik. Barvily jsme vzorky vlny z českých ovcí, která byla spředená v tkalcovně Strmilov, bez chemické úpravy. A já si přihodila ještě pár velkých přaden slovenské vlny od Evucha vlna (70% vlna, 30%viskoza) a několik přadýnek litevské vlny.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•