Year: 2020

Co se zbytkem?

Jsem taková křeččí šetřivá povaha vycvičená nedostatkem v éře minulého režimu. A tak je mi vždy líto vyhodit zbytek nevyužitého materiálu, který třeba zbyl po výuce v kurzu. Jako třeba právě teď po víkendovém kurzu tkaní ažur. Vzorníků obou krajkových technik už mám dost, jen bych se opakovala. A tak jsem si řekla, že je čas naučit se zase něco nového, postoupit o krůček dál. Pohrát si třeba s něčím, co bych mohla využít pro svou další tvorbu. Listuji často knihami plnými vzorů a říkám si – tohle musím zkusit, tohle by bylo také fajn vyzkoušet, ale když potom dojde k té chvíli, že mohu, nejtěžší je se rozhodnout a vybrat si. Tkalcovské řemeslo je tak moc široká oblast, že asi ani do konce života nebudu moci zkusit utkat všechno. A tak jsem se rozhodla víceméně náhodně pro takový předstupeň techniky overshot, kde se plátno pojí s keprovým vzorem jednak kvůli svému tkaní koberců, kde tuhle znalost určitě zhodnotím, a jednak kvůli materiálu, který byl natažen jako osnova.  A takhle to dopadlo. Vzor je z …

Letní vlnění

Na kurzech mám nejraději setkávání se s novými, zajímavými a na stejnou vlnu naladěnými lidmi. Myslím, že to tentokrát platilo mnohonásobně. Přijely ke mně ženy a dívka, které si opravdu zamilovaly tento přírodní materiál. Jak jinak si vysvětlit jejich píli a vytrvalost v namáhavých činnostech, jaké jsou nutné v přípravné části, než se člověk dopracuje ke klubíčku vlněné příze. Také jsem vždy ráda, když účastník přijede s vlastním cílem a odhodláním, co se chce naučit. V tomto případě přijela auta naložená nejen nástroji, ale také pytle vlastní vlny. Je to důležité. Já mohu ukázat praní a všechny další úkony na vlně plemen, které mám k dispozici, ale účastníků, se mohou po pastvinách prohánět úplně jiná plemena. Každé surové rouno chce to své a nějakým plošným přístupem si mohu rouno úplně znehodnotit, proměnit ho v lepkavou hmotu nebo v kopu, ve které se dá krása jen tušit někde ukrytá mezi rostlinnými zbytky a bobky. Byla to i pro mě docela velká škola, protože v jednom z pytlů bylo skryté cosi, z čeho bych se nikdy nepokoušela …

Obrázky z kurzu tkaní

V Matyldině stodole si můžete objednat kurz podle vašeho přání připravený právě vám na míru. Takový individuální kurz, kdy se věnuji jednomu člověku, se právě odehrál v uplynulých dvou dnech. Je dobré, když můj budoucí student ví, co chce a umí si o to říct. Já jsem tím pádem připravená a za krátký čas jsme společně schopni zvládnout opravdu hodně práce. Tak tomu bylo i teď. Věděla jsem přesně, do čeho jdu a naplánovala program na přání. A měla jsem na závěr velkou radost, že se mi podařilo přání beze zbytku splnit. Osnovu jsem připravila předem, protože moje studentka si nechává osnovu snovat na zakázku v tkalcovně ve Strmilově. Šlo tu tedy především o techniky tkaní na čtyřech listech a jejich využití při práci s vlastní ručně předenou vlnou. V tom se cítím jako ryba ve vodě, vlastních zkušeností mám dost. Takže jsem se moc těšila, až začneme. Začaly jsme nejprve vysvětlením, jak číst vzory pro tkaní, jak si připravit návod osnovy do nitěnek, co zvedat a jak zvedat, neboli jak číst zvedací plán. Postupovaly …

Pozvánka na letní kurz

Letošní dění kolem virů ovlivnilo nejen můj osobní život, ale tím pádem také mé možnosti uskutečnit plánované kurzy. Některé ještě stačily proběhnout, ale většinu jsem musela zrušit. Karanténa i osobní zodpovědnost měly přednost před tím, co bych ráda a co bych chtěla. Pomalu se ale vracím k normálu. Volný čas jsem využila k několika změnám. Přibyla např. další místnost pro uskutečňování mých řemesel a také pro výuku. Byla to nutnost, do mého inventáře řemeslných pomůcek přibyl další nádherný stav – podlahový Löuet stav David s jack systémem ovládání listů šlapadly. Je užší, než velká Delta, ale to nevadí, protože je skvělý na tkaní jemných bavlněných nebo lněných textilií, a ty nepotřebuji mít ve velkých šířkách. Volný čas jsem věnovala jemu, abych se s ním sžila. To ale nedalo žádnou velkou námahu, je totiž skvělý. O tom ale jindy. Prázdniny jsou totiž ještě na začátku a mně už se podařilo alespoň dva kurzy zachránit a uskutečnit je. I letošní deštivé počasí bylo laskavé a nechalo nás provádět všechny přípravné práce kolem vlny, včetně praní, venku. Sedět …

Modrá

Modrou jsem končila předešlý rok a modrou začala ten letošní. Nezávisle na tom, že modrá je pro ten letošní rok oficiální barvou roku, jeden rok tedy budu i módní, pro mě je modrá barvou životní. Ne, nemám šatník celý modrý, ani byt ne, přece jen by to bylo hodně chladné, ale mám tu barvu ve všech podobách ráda. Modrou oblohu, takovou tu s bělavými narůžovělými mráčky, nemusí být jasná. Modré květiny – barva hortenzie asi vede, ale i pomněnka, rozrazil rezekvítek a další jemně něžné rostlinky jsou překrásně modré, stačí si povšimnout. Modrá hladina jihočeských rybníků – to je můj domov, dětství, zázemí, terapie. Modré oči, celá moje rodina je má, dokonce i náš pes Krok. Příroda v modrém oparu nebo modré obzory dálek. Stříbřitě modrý odlesk sněhu – není to nádhera? Ale nejvíc si vážím modré, kterou se mi podaří vyprosit od přírody. Opravdu to není jednoduché. Některé barvy se odvážně vpíjí do vlákna už jen při samotném doteku. Ale modrá? Ta ne. Ta se nechá prosit. Trvalo mi to několik let, než jsem …