Archiv pro měsíc: Červenec 2019

Zase ty utěrky

Po kurzu vlněném u nás proběhl kurz základů tkaní na osmilistém stavu. To máme vždy několik možností podle toho, kolik času a úsilí do toho chce student/ studentka vložit a kolik toho už případně dovede. No, a tady bylo rozhodování celkem lehké. Nějaké znalosti a zkušenosti už tu byly – s vlnou. Tak co takhle si vyzkoušet bavlněné nitky? To je trochu strašák, natahovat osnovu z tenkých nití. Vyžaduje to buď velkou odvahu, nebo nějaké zkušenosti. U mě to bývalo tak, že jsem nejprve byla hodně odvážná. Dnes už jdu na jistotu a podle zkušeností vybírám nejvhodnější metodu. A tu jsme si také vybrali pro náš záměr – zaplnit celou šíři 40 cm stavu, nějakých 260 nití osnovy, a netkat vzorník, ale rovnou funkční tkaninu v podobě ručníků, co budou ozdobou kuchyně. Naučily jsme se propočítat hustotu návleku a hlavně délku osnovy, dále spočítat spotřebu materiálu a ono nám to potom tak krásně na chlup sedlo, že jsem skoro byla pyšná, jak už to umím. Ve dvou to jde samozřejmě vždycky lépe, nataženo bylo celkem …

Týden s vlnou

To se tak u mě sešly tři přadlenky, které toho už hodně uměly, s přáním a pevnou vůlí posunout se zase o kousek dál. Velkou nohu, široký palec nebo pysk u nich nehledejme. Jedna z nich měla vysportované tělo, to i od toho, jaké krásné vlněné věcičky uměla uplstit (a to je pořádná dřina!). Druhá měla dobrý zrak a velkou trpělivost, to proto, jaké tenoučké nitky umí spřádat. A ta třetí umí tkát látky s perfektní precizností, řekla bych skoro pavoučí prsty že měla. Řeklo by se, že je už není co učit, ale vždy se něco najde. Náplní kurzu byly pokročilé techniky předení, učili jsme se rozeznávat kvality surové vlny z různých plemen a jak ji potom zpracovávat za různým účelem. Přírodní barvířství si přitáhne každou dušičku a okouzlí překvapivým procesem přechodu barev z rostlin do vláken vlny. A nakonec tkaní – jednoduchý stav musí zvládnout každý a šála se bude v zimě hodit. Setkání s lidmi naladěnými na stejnou vlnu je vždy obohacující. Je to i pro mě velká škola a já se …

Prázdniny jsou tu…

… a s nimi spousta času, který mohu trávit po svém. Tradičně je už po několikáté zahajuji se skvělou partou a milou lektorkou Milevou v Domě gobelínů v Jindřichově Hradci. Teprve tímto víkendem ze mě spadnou všechny starosti a stres. Pokrok v tkaní je vždy jen malý. No nejdříve se musíme pozdravit, porozprávět, co je nového. Potom se pochlubíme svým pokrokem. Některé, které na to našly čas. Je to povzbuzení k další práci a přemýšlení o práci budoucí, protože se samozřejmě vzájemně velice ovlivňujeme a hecujeme. Už jenom pro to stojí za ten čas se alespoň dvakrát do roka sejít. Rady zkušené učitelky jsou zapotřebí vždy. Žádná z nás toho neutkala tolik, jako ona. Někdy i malý detail, špatně zvolená barva ovlivní výsledek. Párání k tomu patří. Tak se pomaloučku protkáváme k výsledku, spokojené i nespokojené, to když kriticky nahlížíme na to, co jsme měly v hlavě jinak než se ve skutečnosti objevilo na rámu. Patří to k věci. Tkaní tapiserií je hodně náročné. Každá to máme jinak a to je také moc pěkné. Některá …