Jaký stav si vybrat?

Dostala jsem jednoduchou otázku, na kterou není úplně snadná odpověď. Sama jsem, z pohledu jiných tkalců, za zřejmě poměrně krátkou dobu prošla obdobím hledání a tápání. Některé stavy jsem si krátce vyzkoušela, jiné se zabydlely v mém ateliéru a už na ně nedám dopustit. Můj problém byl, že jsem věděla přesně, co chci tkát, ale nevěděla jsem na čem. Nevěděla jsem nic o systémech tkalcovských stavů a už vůbec jsem netušila, že každý jeden stav se nehodí úplně na všechno, co si usmyslím. K tomu jsem dospěla teprve po mnoha pátráních, pročítáním diskuzí, pokukováním po jiných tkadlenkách a také, jakmile se naskytla možnost, zkoušením na skutečných stavech.

Než se tedy začnete poohlížet po stavu, promyslete:

• Bude tkaní můj koníček? Budu tkát jen občas, protože tkaní je časově náročné a já nemám tolik času. Nebo chci tkát na profesionální úrovni a tkaním si třeba i vydělávat?
• Co chci tkát? Budu dělat radost rodině tkanými doplňky nebo se chci pustit do koberců, do kterých zatkám všechny své zbytky? Chci tkát jednoduché vzory nebo mě lákají složité vazby? Budu tkát z komerčních a spíš tenčích materiálů, nebo se pustím do tkané z vlastnoručně spředené příze?
• Kolik mám doma prostoru pro tkaní? Nejen stav potřebuje své místo, někde musí být uskladněný i materiál.
• A nakonec to nejdůležitější – kolik jsme ochotni za své tkaní utratit, protože věřte, jedná se tu o značnou investici.

Když si promyslíte tyto základní otázky, můžete se začít poohlížet po stavech. Dnes jsou u nás poměrně dobré možnosti, jak se dostat k vysněnému stavu. Máme zde tuzemské výrobce, občas se dá narazit na inzerát, který nabízí starší stavy za celkem slušné peníze. Kdo ovládá jazyk, bazary fungují i v sousedních zemích, jako je Rakousko nebo Německo. U nás doma můžeme zakoupit i nové stavy zahraničních výrobců, protože ti tu mají své obchodní zastoupení. To už tak levné není, ale cena odpovídá kvalitě. Nebo si seženete nějakého šikulu a postavíte si stav svépomocí. Na internetu se dají nalézt návody.

Nejjednodušší tkaní je tkaní na rámu. Rám může (nemusí) být opatřený hřebíčky, na které se upíná osnova. Rozměry tkanin se řídí rozměrem rámu, ale malý rám nemusí představovat malou věc, protože tkanina se dá sešívat do větších celků. Mezi hračkami pro tvořivé děti můžete objevit docela slušné dětské stávky, které pro jednoduché tkaní postačí.

O něco vyšší třída jsou stavy s pevným listem, známé také jako RH stavy. Chcete levný, skladný, přenosný a přesto plně funkční stav? Pak je RH stav dobrá volba. Zde se dá natáhnout delší osnova a tkát tak delší kusy nebo i více kusů za sebou, což shledáte jako výhodné s ohledem na náročnost napínání osnovy. Šířka stavů je od 25 do 80 cm a dají se k nim dokoupit stojany. Stejně dobře se ale na nich tká i na stole. Na stavech s pevným listem se především tká plátnová vazba, ale absolutně nepředstavují žádné omezení. Jakmile proniknete do základů, začnete si „hrát“ a zjistíte, že i na tomto typu stavu se dá vzorovat a vytvářet poměrně složité vazby. Jen to bude časově náročnější než u stavů vyšší třídy. Existuje kniha vzorů pro tento typ stavu, ale pokud nevládnete angličtinou, dá se na You tube nalézt spoustu videonávodů. K některým z nich se dá také přidat druhý pevný list a hned je tu možnost dalších vazeb nebo dvojitého tkaní.

U nás se dají koupit stavy značky Ashford v Dalin Praha a stavy Kromski u Katrincola yarn.

Přečtěte si více v příspěvku věnovanému pouze RH stavům.

Někomu postačí jednoduché vazby a raději si hraje s barvami. Ale jsou lidé, kteří rádi náročnější věcičky. Pro ty jsou tu stavy vícelisté. Začínají na dvou listech, které dokážou také pouze plátno, ale rozhodnete-li se pro čtyřlistý stav, vaše možnosti jsou rázem obrovské. Platí, že čím více listů, tím více možností. Já se zastavila na osmi listech a opravdu mi to stačí. Nikdy nebudu moci vyzkoušet všechny možné vazby, protože můj život je příliš krátký na to, abych to zvládla. Tyto stavy už jsou samozřejmě dražší v řádu od několika tisíců, přes částky desetitícové až po částky přes sto tisíc.

Mohou být stolní, které se často dají i s osnovou složit a pak nezabírají místo. Ty jsou ovládané soustavou klapek, takže tkaní se odehrává tak, že si ručně zvedáte listy soustavou klapek a pak terpve prohazujete člunek. Zaměstnané jsou tedy hlavně ruce. Představuje to zpomalení procesu, ale zase jsou tu bohaté možnosti obměňování vzoru na jedné osnově a návodu. To na těchto stavech velmi oceňuji, protože mě příliš nebaví tkát vícekrát stále stejnou věc. Netvrdím, že se na těchto stavech nedá tkát něco hutnějšího, ale shledala jsem je jako vhodnější pro jemnější práci – prostírky, šály, ponča, polštáře apod. Koberce, které se musí hodně přitloukat, bych přenechala podlahovým stavům. Také mají mnohem méně prostoru kolem zbožového válce, takže u tkaní silnějších hutnějších tkanin můžete být nepříjemně překvapeni, že se vám tkanina na válec nevejde. Omezením je i pracovní šířka stavů. která se pohybuje od nějakých 40 cm po 80 cm.

Podlahové stavy dokážou utkat všechno, od jemného plátna po pevné koberce. Limituje je pouze počet listů, případně šířka, ale tyto stavy bývají často širší než stolní stavy a jsou stabilnější a pevnější. Zvedání listů ovládáme šlapadly, takže ruce jsou nyní volné a práce se tak zrychlí. Když je ještě navíc stav opatřený dráhou pro létající člunek, můžete si u tkaní odříkávat ono tkalcovské „na cukr, na kafe“. Tyto stavy se dělí do tří základních skupin. Nebudu vás nudit podrobnostmi, ale jde o systém navázání šlapadel a zvedání listů. Buď může být každé jedno šlapadlo navázané na jeden list, což není u stavů s více než čtyřmi listy výhodné, nebo se na jedno šlapadlo naváže určitý počet listů podle daného vzoru a ty se pak zvednou naráz. Další systém zároveň zvedá a zároveň stahuje listy a tím se otevírá větší prošlup a pohodlněji se provléká tkací jehla naplněná materiálem. Podlahové stavy jsou drahé, zabírají poměrně dost místa, z mého pohledu jsou to jediné nevýhody. Výhod je více, např. někde je možnost nechat si nasnovat osnovu, jiné nabízejí sekční válec, který je skvělý pro ty, co nemají k natahování osnovy žádného pomocníčka po ruce. Kapacita těchto stavů je mnohonásobně větší, z jedné osnovy utkáte mnoho výrobků.

A kam dál pro stav?

U nás:

• Dalin Praha – stavy Ashford
• Dobroděj – zastoupení stavů Löuet
• Arttex – tuzemský výrobce stavů

V zahraničí:

Dieroff Wollkonzert – Rakousko, Vídeň

Oblíbené jsou severské stavy značky Glimakra nebo Toika, které se u nás nedají zakoupit (pouze z druhé ruky), ale dají se dovézt ze zahraničí (Polsko, Německo, Rakousko,…)

A ještě jeden poznatek. Až budete zvažovat cenu, nezapomeňte na to, že ta bývá vždy základní, startovací, protože ke stavu si zároveň musíte pořídit další vybavení, jako je snovací rám, člunky nebo tkací jehly, další paprsky, nitěnky navíc, rozpínka, rozřazovač  apod. A to všechno stojí nemalé peníze. Tkaní je finančně náročný koníček, ale krásný. Nejsou to zbytečně vyhozené peníze. Viděla bych to spíš jako investici. Tkalcovský stav zůstal po staletí v celkem nepříliš změněné podobě. Je to nástroj, který vám nezrezne jako auto v garáži, nevyjde z módy jako drahé značkové doplňky, nezestárne jako drahá elektronika. Zůstane tu pro vaše potomky nebo se dá vždy prodat a poslat dál k jinému nadšenci, který s ním stráví krásné chvíle.