První úkol, který jsem si naplánovala zdolat během Tour de Fleece, byl pytel načesaného rouna z plemene zwartbles. Patří mezi moje oblíbené předení.
Za prvé barva. Jsou to překrásné odstíny od čokoládově hnědé po tmavou téměř černou přírodní barvu. Ta určitě nevyprchá. Zůstane navěky. Je to nádherný a přirozený kontrast ke světlým vlnkám.
Za druhé délka vlákna. Na rozdíl třeba od shetland, vlna těmto ovečkám přirůstá docela rychle, takže délka vláken je potom velice příjemná pro zpracování a předurčuje přízi například pro využití na osnovu tkanin nebo pro ponožkovou přízi, prostě všude tam, kde potřebujete pevnost.
Za třetí. Zatím jsem se setkala s tím, že rouno není příliš mastné a dobře se pere. Odpuzuje špínu i v běžné vodě (z okapu, ze studny) a bez přidání detergentu. Rychle také schne. Výborně se češe.
Ale! Trojici dobrých vlastností musí doplnit pár upozornění. Když je ovečka chovaná v ne zrovna příznivých podmínkách, dokáže se její vlna na povrchu úplně spéct do jednolité hmoty. Takové rouno už jsem si také přivezla. Protože bylo ale vespod překrásné a dlouhé, jednoduše jsem tu svrchní spečenou hmotu odstřihla střihačskými nůžkami a bylo.
Tahle příhoda také napovídá další vlastnost téhle vlny – docela dobře plstí. Pozor tedy na vyšší teploty a hlavně na prudké střídání teplot. Ponožky vyprané s běžným prádlem se slijí do neproniknutelné hmoty a zmenší svou velikost z pánské ponožky na dětskou (vyzkoušela moje sestra).
Takže tady je nějakých přibližně 530 metrů česané zwartbles dvojnitky. Je to právě z toho rouna, které bylo na vyhození a nůžky ho zachránily. Bylo by ho škoda, co říkáte? Zase jedna příze, která mě utvrzuje v mém smýšlení, že každé plemeno ovcí má svůj půvab a nějakou možnost využití. Jen se nebát a nepodléhat názorům, že není nad merino. Nejsem vůbec proti jemnému merinu, to ne. K němu se také dostanu, ale jsem pro druhovou pestrost a to i v případě přízí ať už pro pletařky, tkadlenky nebo jiné švadlenky. Přece si všechny nevytváříme jenom něco okolo krku.
Na závěr si neodpustím moji pomocnici. I ona pozná kvalitu. Zwartbles jí krásně voní, připomíná asi maminčin kožíšek. Nejprve hledala v prázdném pytli a pak se celý den motala kolem mých česanců. Tentokrát ale měla smůlu.