Kurzy předení a zpracování vlny, Není vlna jako vlna, O vlně, Zpracování vlny
Napsat komentář

Není vlna jako vlna – původní valaška

Už jsem se mnohokrát vyznala, jak moc miluji přírodní surovou, komerčně nezpracovanou vlnu. Naučila mě všechno, co o tomto skvělém přírodním materiálu vím. Nejvíc jsem se samozřejmě naučila na vlně z vlastních oveček – původních valašek. Bývaly doby, kdy lidé nevěděli nic o ovcích s jemnou vlnou typu merino. Přesto se odívali do vlněných ošacení. Možná měli hroší kůži, napadne mnohého zhýčkaného dnešními materiály. Já si však myslím, že uměli vlnu původních plemen dobře zpracovat. Využít ji pro různé účely, při kterých se zcela uplatní všechny skvělé vlastnosti tohoto materiálu.

ovčí toulky

delší část tvoří hlavně hrubé pesíky

Valašky chováme už sedm let (tady to začalo). Od začátku je stříháme dvakrát ročně, jejich vlna totiž přirůstá rychle a pro ovce je myslím pohodlnější nenosit přes zimu na hřbetě takovou váhu. Zjara, když se rodí jehňata, je opět lepší, když má ovce kratší vlnu. Za prvé kvůli čistotě a za druhé – jehňátka se snáze dostanou k vemínku přes kratší vlnu než přes dlouhé licousy. Nemůžu si tedy stěžovat na nedostatek materiálu, dvakrát ročně mám vlnu z dospělých ovcí a jedenkrát za rok z jehňat. Tím je také moje zkušenost vícenásobná.

původní valaška - střiž

stříháme ručně, nabroušené nůžky jsou nutnost

Mohla jsem si vypozorovat všechny faktory, které ovlivňují kvalitu. Největší roli v kvalitě vlny hraje podle mého soudu zdravotní stav zvířete. Jakékoliv oslabení se okamžitě projeví a je tak ukazatelem, že je něco v nepořádku. Odstraní se příčina a kvalita vlny se opět zlepší.

Počasí. V posledních letech si s námi pohrávalo. Některé roky byly teplé, jiné chladné. Suchá a horká léta byla nic moc pro to, aby vlna pěkně narostla. Počasí samozřejmě ovlivňuje kvalitu pastvy a ta hraje velkou roli v tom, jaký je zdravotní stav zvířete.

Stáří zvířete. Souhlasím s tím, že mladé zvíře má zpravidla jemnější vlnu, ale nemůžu to potvrdit na sto procent. Stávalo se mi, že mnohdy měla jehňata vlnu hrubší, než bych od nich očekávala. Zřejmě v nich zvítězily geny po předcích. Vysvětlím. Protože valašky před lety jako druh téměř zmizely, a aby byly zachované, byly znovu přešlechtěné ze zbylých kusů původních valašek a zušlechtěných valašek, které byly překřížené s jinými plemeny… Je to prostě trochu složité, ale mezi jehňaty se pak mohou objevit kusy s hrubou vlnou už v jehněčím věku, zatímco některé dospělé kusy se jemností přibližují třeba vlně šumavek. Rozdíl mezi pohlavím se také projevuje, hrubší jsou samozřejmě kudrny beránčí.

původní valaška

beránčí kudrnky barvené přírodními barvivy

Ze všech těchto rozdílů v hrubosti, délce loken, zbarvení, obsahu podsady nebo příměsi barevných odchylek mám já potom radost. Třídím si vlnu hned při střiži. Rovnou si určuji, na co bude vhodná. Vlnu s nejdelšími a pevnými pramínky spřádám na osnovu pro tkaní. Hrubší, ale kratší vlna, která obsahuje podsadu, se bude hodit na nadýchaný útek. případně z ní spřádám tenkou nit pro tkaní tapisérií. A z té nejjemnější se snažím vhodným stylem předení získat přízi pro pletení svrchního ošacení.

kobercová příze

kobercová příze předená pro účely tkaní na rámu, barvená přírodními barvivy

Vlna z valašek docela dobře plstí za mokra a taková plsť je potom odolná a pevná. Známé jsou i „guby“, které nosili bačové jako svrchní oděv a které je zcela chránily před jakoukoliv nepřízní počasí. Na povrchu měly dlouhé lokny ovčí vlny, které byly zatkané do základní plátnové vazby a ta byla následně zaplstěná, aby v ní lokny držely. Bača měl potom stejnou ochranu jako jeho ovečky.Pořád se chystám si takovou gubu utkat alespoň jako podsedák nebo kobereček, ale zatím to za mě s velkým úspěchem vyzkoušela kamarádka. Snad se k tomu také někdy dostanu.

Ani tu málo kvalitní vlnu nevyhazuji, používám ji na vycpávky. No a obzvláště pěkné a kudrnaté lokýnky jehněčí vlny využiji jako vlásky pro andílky nebo panenky.

Pevně spředená a z více pramenů skaná příze vypadá spíš už jako provázek, tak proč ji tak nevyužít? Zatkávala jsem ji vedle jutových provazů do předložky do předsíně a vydržela už pošlapání od mnoha nohou. Nebo jsem ji zapletla mezi proutky pedigu, kde se vyjímala stejně dobře jako jiné používané materiály. Časem určitě přijdu na další a další možnosti využití. Zřejmě se ve mně probudilo to, co bylo v pokoleních zakódováno dříve – nic nevyhodit a zužitkovat do posledního zbytku.

Pokud se chcete naučit porozumět tajům spřádání vlny, ať už na vřetánku nebo na kolovrátku, neváhejte se přihlásit do našeho kurzu předení.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s