Archiv pro měsíc: Srpen 2017

Na návštěvě u Lenky Limové

V kategorii na návštěvě se chceme věnovat krásným a jinak pozoruhodným místům, které jsme měly možnost navštívit. Na první inspirativní návštěvu vás chci vzít k úžasně kreativní paní, jejíž bydlení vypovídá nejen o dobrém vkusu, ale také o pevném vztahu k českým tradicím a řemeslům. Lenka Limová se věnuje především ručnímu tkaní a předení příze, k jejím oblíbeným aktivitám však patří i plstění nebo paličkování či krosienky. Využívá i velmi zajímavé materiály. Měla jsem to štěstí si prohlédnout její tvorbu na vlastní oči a budu navždy vzpomínat na nádherné večerní šaty s výšivkou z rybích šupinek! Takovou krásu fotografie nezachytí. Návštěva byla neskutečně krásná a inspirativní. Doufám, že fotografie něco z toho zprostředkovaly. Pokud by jste chtěli Lenku Limovou kontaktovat, zavítejte na její webové stránky: http://limova-tvorba.webnode.cz/  

Ažurové tkaní – Huck Lace

Huck lace byla jedna z prvních pokročilých technik tkaní, která mě chytla za srdce a už nepustila. Pořídila jsem si kvůli tomu drahou zahraniční literaturu, proslídila všechna zákoutí webu a začala se učit. Tkaní podobné vyšívaným ažurám je mi velice blízké. Mám ráda krajku ve všech podobách. Huck lace má své zákonitosti, a pokud je pochopíte, otevřou se před vámi nekonečné možnosti vzorování, omezené snad jen počtem listů, ale i to se dá nakonec obejít. A jakmile jednou pochopíte, můžete se pustit do ažurových prostírek, ubrusů, záclon nebo závěsů, vzdušných šálů, lehoučkých přehozů nebo jemných dek, nebo si můžete utkat látku třeba na svatební nebo společenské šaty. Můžete experimentovat s materiály nebo kombinovat s jinými technikami. Jestli vás teď moje vyznání zlákalo a chtěli byste se naučit tkát nebo si i své nápady navrhovat, pak je tu pro vás připravený kurz Ažurové tkaní 1. Neváhejte mě kontaktovat ZDE.

Bivoj

Stádo potřebovalo nutně svého vedoucího hrdinu, který udělá pořádek mezi puberťáckými výrostky. Letos je to na pastvině totiž samý beránek. Někteří už se ani pod mámu nevejdou a když jdou ukojit své sací touhy, mámu div nenadzvednou a sami si pod ni musí lehnout. Zároveň se ale u nich probouzí i jiné touhy, pro ně zatím neznámé. A tak se to mezi sebou ducá a drká a strká… Pořádný beran by měl umět zakročit. A holky si zaslouží někoho krásného. Tak jsme vybírali. Rozpálené výstaviště v Českých Budějovicích, právě probíhal ovčácký den v rámci kterého se odehrávalo i hodnocení chovných beranů. A valášků tam pár bylo. Někdo kouká na vzrůst, držení těla, zuby nebo rohy, já se dívala na barvu a zvlnění vlny. A byl tam krásný kus, který mě upoutal. Prý bude šance mít zbarvené potomstvo, tak z toho mám fakt radost. I z toho, jaký je to krasavec, jak se hrdě nese a že do našeho stádečka vlije novou krev. Jen jeho rohy budí respekt i vzhledem k tomu, že ještě pořád porostou. …

Na začátku byla „vovec“

Podobně jako mnoho dalších lidí vlastnících pozemek, i my před lety řešili jak jej udržet v přijatelném stavu. Nejsme příznivci sekaček. Můj muž i já jsme vyrostli na zvuku naklepávaných kos, který se v podvečer nesl vsí. Den nato už kosa svištěla trávou. Zvuk, který nikoho neobtěžoval. Tatínek mého muže dokázal s tímto nástrojem udržovat v bezvadném pořádku celý areál sádek i okolí některých rybníčků. I můj děda byl v tomto oboru machr. Vyráběl kosišťata i hrábě, kosu naklepával pro celou ves a trávu sekl nejen u nás na zahradě, ale stačil osíkat i nevzhledná místa podél cest. Asi se tedy nikdo nebude divit tomu, že jakmile jsem přišla do rodiny mého muže, dostala jsem brzy do ruky hrábě, které dodnes držím srandovním způsobem, a brzy jsem popadla i kosu a srp, protože bylo třeba nasíct králíkům… Udržování rozlehlých pozemků jen za pomoci kosy je ale těžký sport. A tak jsme dumali a vydumali zvířátko, které bude větší než králík. „Rozhodně nechci kozu!“ projevila jsem pevný postoj hned na začátku. Bylo by na dlouhé vyprávění, …

Vítejte v Matyldině stodole!

Dnešní doba je uspěchaná a proto si ráda sednu a tvořím. Od malička jsem vyzkoušela všechno možné, ať už jde o pletení, šití, háčkování, paličkování či tkaní. V poslední době mě chytlo tkaní. Jak je známo, při práci si člověk rád povídá s ostatními. Proto už dlouho komunikuji s podobně zaměřenými lidmi po internetu i na tématických akcích. Baví mě sdílet a předávat zkušenosti jiným zapáleným tvořivcům a tvořilkám. I proto jsem se konečně odhodlala k vytvoření těchto stránek.