Year: 2017

matyldina-stodola

Jako programátor

Už po několikáté se ke mně dostaly informace, že tkalcovský stav a tkalcovské činnosti spojené s tkaním jsou vlastně předchůdci programování a výpočetní techniky, konkrétně to byl tkalcovský stav, který objevil Joseph Marie Jacquard a který byl ovládaný systémem děrných štítků. Vždycky jsem měla moc ráda matematiku, hlavně geometrii, konstrukční úlohy, geometrii ve čtvercové síti nebo takové ty čtverečkové hádanky, kdy si pomocí číselných kódů luštíte obrázek… a nesmím zapomenout na sudoku! Možná proto se vrhám nejraději do složitých vzorů, hladké plátno mě nesmírně nudí, není to pro mě výzva. Ten okamžik, kdy jsou všechny osnovní nitě navlečené ve správném pořadí a ve správném listu, listy připojené ve správné kombinaci ke šlapadlům, osnovní nitě navinuté a vy se pustíte do sešlapávání – otvírání prošlupu v určitém pravidelném algoritmu a ono to FUNGUJE! Nitě se začnou proplétat v pravidelné nepravidelnosti a vytvářet vzor. Vím, jak se asi cítí můj syn – programátor, když napíše program a ejhle! někde tam je chybka. Žádná složitá činnost se bez chyb neobejde. Můžete si stokrát dávat pozor, postupovat podle naučených …

Ušetřím na nový koberec džínový…

… mají ho v Matyldině stodole. Úspěch jsem neměl, když jsem měl starý hadrák tak zvaný. I když byl vždycky čistý a dobře vypiglovaný ;-D Na počátku byla hromádka starých džínových kalhot. Nohavice byly pečlivě rozstříhané na proužky, proužky byly sešité podle barvy do dlouhých pruhů, pruhy pečlivě vyžehleny a po přeložení ještě přežehleny. Pak nastalo hledání vhodné osnovy, až byla vybrána vícepramenná bavlněná osnova z recyklovaného materiálu a tím se celý koberec zařadil mezi recy – věci. Vzor je pravidelně nahodilý. Pravidelnost jistí šířka jednotlivých pruhů. Nepravidelnost vychází z množství té které barvy. Dokud nedošla, tkalo se. U recyklovaného materiálu nemá cenu vymýšlet přesný počet řad. Nikdy to nevyjde. Koberec je tkaný technikou, která ho dělá zdvojeným a tím velice pevným. Vzor je po obou stranách. Určitě by mohl být vhodným doplňkem chlapeckého pokoje. Nebo by mohl ležet v předsíni. Vydrží. A pozor! Může se prát v pračce! Jen si člověk musí uvědomit, že je to stejné, jako by pral tak šestery džíny. Líbí se vám? Může být váš. Stačí nás kontaktovat.  

Jako čerstvá smetánka

Koberec je skoro hotový, jen mi na konci došla bílá a v zásobách nebyla žádná podobná té, kterou jsem použila. I zalovila jsem ve své vlněné stodůlce a vytáhla plný pytel bílé valašky. Nezdála se mi příliš kvalitní, konce lokýnek byly občas „spečené“, taky byla poměrně krátká, ale pro útek, říkala jsem si, to bude stačit. Začala jsem vlnky vyčesávat na kartáčích (česačka už odpočívá uložená do zimního spánku), a jedna rolička za druhou se krásně leskly. Měly barvu ve sklenici čerstvě nalitého mléka. Spředením vlna vždy dostane tmavší nádech, tak výsledkem byla jemná smetanová barva. A jak přibývala klubíčka, bylo mi jasné, že tahle příze bude úplně něco odlišného, než ta použitá v koberci. A celý proces mě natolik vtáhl do sebe, že si neustále kontroluji, kolik že rouna mi ještě zbývá a jestli budu mít dostatek příze na celý nový projekt, protože tahle vlnka, která na začátku vypadala, že ji použiji jenom na výplň něčeho, se ukázala být nádherná a na valašku neobvykle hebká. Předu na vřetánku a hned skám do trojnitky. I …

Stylová bavlněná souprava závěsů a ubrusu

Na přání mojí sestry a majitelky stylového bydlení v jedné osobě vznikla po dlouhých debatách a výběru vhodného materiálu tato kuchyňská souprava textilií. Nejprve jsme uvažovaly o lnu na bavlněné osnově. Len je ale u nás za prvé málo dostupný (paradoxně, vždyť já jako studentka chodívala na lněné brigády) a za druhé hodně drahý. Nakonec jsme se rozhodly pro bavlnu ze zahraničního zdroje od firmy, která vyrábí materiál přímo pro tkalce. Cena se nakonec také vyšplhala díky daním a poštovnému, ale určitě to stálo za to. Je to skutečně kvalitní materiál, hotový výrobek lze prát bez obav v pračce. Myslím,  že všechno bude ke spokojenosti sestry sloužit hodně dlouho. Barvy si vybírala sama, aby ladily s prostředím i jejími pocity. Vzor už byl v mé kompetenci. Oblíbené a mnohokrát vyzkoušené ažurové tkaní „huck lace“ nezklamalo. A když pominu některé nepříjemnosti, které vznikly kvůli mé nepozornosti a narušily mi hladký průběh práce, bylo vlastní tkaní na novém Louet stavu požitek. Nechtělo se mi od něj vstávat. Dokázala bych větší část práce utkat naráz. Byl to vůbec …

Koberec džínový a nový stav

Kdykoliv zasedám vzadu za stav k navíjení nové osnovy, běží mi hlavou myšlenky o tom, že nejlepší věc, co jsem si kdy za celý svůj život pořídila, je právě tento stav. Zejména oceňuji sekční válec. Můj bubák – navíjení nové osnovy – je najednou pryč. Zmizel s tímto chytrým udělátkem. Osnova je rázem hračka. Nitě nepočítám naráz, ale po částech. Tedy je tu menší pravděpodobnost, že se spletu. Další kontrola při zakládání nití do malého rozřazovače mi to jistí. Navíjení zvládnu sama, lehce a v pohodlí v sedě! K velké úlevě mého manžela, který mi dřív musel pokaždé asistovat a který mi proto raději tuhle vymoženost dopřál. Další výhoda, kterou velice oceňuji, je že se mohu při protahování osnovy nitěnkami a paprskem pohodlně usadit dovnitř stavu. Prsník i zbožový válec se dá lehce odstranit a po navlečení zase usadit jako skládačka. Co mi dříve trvalo i několik dní (podle počtu nití), je teď otázka několika hodin. Čím dříve mám navlečeno, tím dříve se mohu věnovat vlastnímu tkaní, novým technikám. Tak jako dnes. Osnova byla hotová …